Fotogalerie | Kraj mého srdce

Hrabovská pouť, aneb setkání věků a světů

Mám rád atmosféru Kateřinské pouti, která se koná kolem dřevěného kostelíku v Ostravě-Hrabové. Je to jakési setkání minulosti se současností. Na jednu stranu uvnitř kostela se konají mše, kostel voní kadidlem, kdyby se někdo probudil ze staletého spánku, asi by si ani neuvědomil, že už je v nějakém jiném časoprostoru. Pokud vyjde počasí takové, jaké bylo letos, kdy sluneční paprsky prostupují okny kostela a odrážejí se v dýmu z kadidel, je to i pro fotografa doslova ráj na zemi. Dozvídám se (opět a znovu) příběh svaté Kateřiny Alexandrijské, panny a … čtěte více

Zánik (snad jen dočasný) hostince U Lípy

Jako dokořán otevřená tlama obřího hladového veleještěra. Pohled do nitra obludy. Něco takového asi uzřel biblický Jonáš, než jej spolkla velryba. Přesně tak na mne působí záběr jeviště bývalého divadla, dříve slavné hospody U Lípy. Hlavní zeď budovy už schroustaly bagry a proto pohled na pódium je zcela unikátní – do hlubin divadelní scény lze nahlédnout přímo z ulice… Dlouho se však ani tento neobvyklý pohled na torzo hospody nezachoval. Ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, už nezůstaly ani zdi, ani jeviště, dokonce už i hromady cihel jsou pryč. Naopak … čtěte více

Návštěva Fulneku, perly barokní architektury

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fotogalerie, Moravskoslezský kraj

Perla barokní architektury, místo spojené s působením „učitele národů“ – J. A. Komenského, tedy městečko Fulnek, bylo cílem vlastivědného výletu výpravy z Ostravy-Hrabové. Za mrazivé únorové soboty se do Fulneku vypravili Hrabované, kteří mají rádi historii, ale hlavně vše, co se zachovalo do současnosti. Rádi se procházejí místy, která dýchají energií, rádi nahlídnou mimo oficiální průvodcovské trasy, tedy do míst, která bývají běžnému návštěvníkovi skryta za zamčenými dveřmi. Právě takovým místem jsou zákoutí města, které je vzdálené ani ne hodinu jízdy autem od Ostravy, města, kterým snad všichni Ostravané občas … čtěte více

Pouť v Ostravě-Hrabové si zachovává svou tradiční atmosféru

Žádné vykřičené pouťové atrakce, žádný kravál z amplionů, ani sirény rozjíždějící se bobové dráhy či klaksony roztáčejícího se obřího kolotoče. Ani pištění dívek, které na obřích kyvadlech visí hlavou dolů a sukénkou vzhůru. Nic z jinde obvyklých zábavných atrakcí všeho druhu, barev a zvuků. Taková, tedy poklidná, je pouť v Ostravě-Hrabové. Svátek svaté Kateřiny Alexandrijské, které je zasvěcen zdejší kostel, si stále zachovává svou původní, lidovou, venkovskou atmosféru. Odehrává se bez kakofonie zbytečných zvuků, zato hraje místní dechovka a lidé si můžou povídat. Když přijede do Hrabové pouť, neznamená to, … čtěte více

Upíři, čerti, zombíci i kostra strašili na stezce odvahy

„Tak toto strašidlo, je naštěstí fotograf,“ tuto radostnou poznámku jsem zaslechl během půl hodiny asi desetkrát. Jinak se lesíkem v okolí hřbitova v ostravské části Hrabová neslo pištění až zděšení. Ale taky smích a nadšení. Stezka odvahy, která tam byla připravena, přilákala desítky lidí. Přestože by člověk tipoval, že taková stezka odvahy zaujme hlavně děti, dobře bavili i dospěláci. Většina z nich samozřejmě přivedla své ratolesti. Možná tak rodiče chtěli připravit své děti na úskalí skutečného života, kdy se občas někdo vyděsí nejen v ponurém, tmavém lese… „Já jsem zmutovaný … čtěte více

Historický Důl Alexander se tyčí nad ostravskými Kunčičkami

Přiznám se bez velkého mučení, že jsem areálem starého objektu Dolu Alexander lehce fascinován. Objevil jsem jej před mnoha lety, kdy jsem hledal místo pro vznik fotografie, která ukazuje, jak je Ostrava (a tedy průmysl) nedaleko hor (a tedy přírody). Těžní věže starého, dávno nefungujícího dolu a za nimi panorama Lysé hory, byly jedním z dokladů toho, jak je to z Ostravy blízko do Beskyd a jak tedy život v průmyslovém městě může být příjemný díky tomu, že za dvacet minut jste pod beskydskými horami… Po mnoha a mnoha letech … čtěte více

Naprosto šílený koncert kapely Jakost, aneb legenda se vrátila…

Nadšenci tvrdé rockové muziky a fanoušci kapely Jakost, kteří se kdysi svíjeli pod různými pódii hlavně v Ostravě-Hrabové, dlouhá desetiletí neslyšeli své oblíbené sklady, jako Krysa Vasilisa, Traktor nebo Zabijačka… To vše se mělo změnit (a nakonec také změnilo) 23. června roku 2018. Ten den se z hřiště místního, tedy hrabovského, Sokola stalo něco, co připomínalo jen o něco málo známější Colours of Ostrava. Na dvou pódiích (tedy moderně „stejdžích“) se střídalo celkem sedm kapel (dnes formací) a opravdu to připomínalo něco jako Woodstock (kde sice nikdo nebyl, ale všichni … čtěte více

Červená gueréza zanzibarská okrade turistu dříve, než řekne: „opice!“

Zanzibar, ten barevný ostrov teplem a dovolenkovou pohodou oplývající, není zdaleka jen válením se na pláži u moře. I na ostrově, který není nikterak velký a můžete jej objet autem během jediného dne, se dá zažít spousta zajímavého. Zanzibar je například místem, kde žije opička gueréza zanzibarská. Nikde jinde ji ve volné přírodě nenajdete. Je to tedy na Zanzibaru tak zvaný endemit, tedy druh, který nikde jinde nežije. Samozřejmě s výjimkou zoologických zahrad. Na Zanzibaru ji můžete pozorovat ve volné přírodě v jednom z národních parků. Tady jí říkají latinsky, … čtěte více

Velocipedisté z Ostravy-Hrabové chvíli vedli závod Gracia

Krajem pod Beskydami projela špička světové ženské cyklistiky. Další, už 31. ročník, závodu Gracia Orlová ukázal krásu tohoto sportu. Na start poslední etapy se postavili i velocipedisté z Ostravy-Hrabové. Nakonec jeli jen pár metrů, světová špička by jim prý nestačila, tak nechtěli provokoval. Fakt je, že celou tu dobu, než odstoupili, tedy zhruba 20 metrů, hrabovští velocipedisté vedli. Nicméně jejich historická kola jsou nesrovnatelně těžší, než dnešní karbonové superstroje, takže věděli, že v kopcích asi nebudou stačit. Některé závodnice samy uznaly, že dnešním kolům by ta předválečná nemohla konkurovat. Třeba … čtěte více

Letět balonem je jako projít se klidně po obloze

Je to k nevíře, ale lidé, kteří trpí závratěmi, nemají při letu balonem nejmenší problém. Ani ti, pro které je létání v běžných dopravních letounech hrůzostrašným zážitkem, nepociťují nepříjemné stavy, když brázdí oblohu v proutěném koši pod horkovzdušným balonem. Balonové létání je totiž taková pohodová procházka po obloze. Až na okamžiky, kdy je třeba přidat horký vzduch, což doprovází syčení z trysek, je v balonu klid. Cestovní rychlost je nízká a přesně taková, jaká je rychlost větru. Tady platí přísloví: „kudy vítr, tudy plášť“ tedy přesněji: „kudy vítr, tudy balon.“ … čtěte více