Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

Ostravice. Bystrá, tedy ostrá, řeka valící se z Beskyd

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Ostravy

Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297. Ostravice se valila z hor a byla to dravá, bystrá řeka. Byla dokonce tak OSTRÁ, tedy prudká a chladná, že dala té řece i jméno: Ostravice. A to zase … čtěte více

Hrabová bývala rybníkářskou oblastí s vyhlášenými kapry

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Je to k nevíře, ale tam, kde se dnes pasou srny a poletují bažanti, se před lety mrskali kapři a míhaly štiky. Tam, kde jsou louky a pole, okrajové části Ostravy zvané Hrabová se třpytily hladiny rybníků. Už to vnímáte? Cítíte, že dnešní polní cesta, na které právě stojíte, je bývalá hráz jednoho z rybníků? Soustava rybníků, které se táhly od Paskova až do míst, kde dnes stojí sídliště Hrabůvka, je přibližně stejně stará, jako dnes slavné jihočeské rybníky. Hrabová byla rybníkářskou obcí a místní lidé byli významnými rybáři. V rybnících se … čtěte více

Komárek, aneb dřevěnou tramvají do práce a do školy

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Ještě dnešní padesátníci vzpomínají na tramvaj, která projížděla Hrabovou, dnes jednou z částí Ostravy. Místní jí (té tramvaji) říkali Komárek. Jméno získala po konstruktérovi vozů, které zde původně jezdily. Sice se jmenoval krátce, tedy Franz Xaver Komarek, ale Hrabované (a nejen oni) jeho dílo nazývali s protaženým „á“, takže Komárek. Tramvaj, na kterou dnešní pamětníci vzpomínají, byla dřevěná, cinkala a na výhybkách také pěkně vrzala. Cestující seděli na dřevěných sedadlech, spíše lavicích, místo madel visely ze stropů vozů kožené pásky, lidé tudíž při jízdě doslova „bambelali“. V zimě tam byla fakt … čtěte více

Zachrání město hasičská stříkačka nebo Florián? Radní pořídili raději obojí.

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Socha svatého Floriána stála na ostravském centrálním rynku, tedy dnešním Masarykově náměstí, už v roce 1763. Florián je patronem hasičů a kominíků a města stavěla sochy tohoto světce jako ochranu před požárem. Stejně tomu bylo v Ostravě, kterou pravidelně požáry mnohokrát pustošily. Po jednom z takových ohnivých pohrom, kdy plameny přeskakovaly z jednoho domu na druhý a tudíž znamenaly opravdu fatální zkázu, se radní rozhodovali, zda koupí hasičskou stříkačku. Druhá, asi levnější, varianta byla, že problém vyřeší tak, že pořídí sochu svatého Floriána. Světec a pochopitelně patřičné modlitby Ostravu jistě ochrání. Nakonec prý učinili … čtěte více

Hrabovou po stopách Václava Havla, generála Laudona a také básníka Závady

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Baví mne procházet se krajinou a hledat v ní dávné příběhy. A také stopy, které tu či onde zanechaly osobnosti při svém putování světem. Málokde si lidé uvědomují, jak místní rodáci nebo významné osobnosti, které se jejich dědinou třeba jen „mihly“, poznamenali ono místo. Jen málokde si rodáků a osobností dokážeme vážit natolik, aby se o nich vědělo, mluvilo a třeba i v místní škole učilo. Když po nic jiného, tak jen proto, aby si lidé uvědomili, že místo, kde žijí, má minulost a že je prorostlé hlubokými kořeny mnoha … čtěte více

Kostel v ostravské části Hrabová povstal z popela

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Když přijdete k roubenému kostelu v ostravské čtvrti Hrabová, budete udiveni, v jak skvělém stavu se jej podařilo uchovat. To je první tajemství tohoto kostela. Vysvětlení je prosté: kostel, přestože vypadá jako historická stavba, je nový. Starý kostel, k nerozeznání stejný, který však přece jen nezapřel svůj původ v šestnáctém století, lehl popelem na Velikonoce roku 2002. Zbylo pár ohořelých trámů, které dodnes najde pozorný návštěvník v zadní části dnešní stavby. Když se připravovala výstavba nového kostela, zjistili památkáři, že neexistuje podrobná dokumentace kostela původního. Na základě fotografií a detailů, které si pamatovali místní lidé, tak … čtěte více

Co by se dělo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde a proč setlela přeslička?

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Ostravy

Desítky let jsme my, Ostraváci, slýchávali, že díky uhlí a průmyslu vzkvétala Ostrava a že bez toho všeho bychom byli kdoví kde. Je otázkou, zda bylo pro tuto oblast vlastně dobře či špatně, že zrovna tady zapadla přeslička do bažin, a to tak úspěšně, že se proměnila v uhlí. Co by se stalo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde spadla a posléze v uhlí se změnila přeslička? (Kovář Keltička byl jedním z prvních, kdo zjistili, že uhlí lze využít pro kovářské výhně). Historie této oblasti rozhodně nezačíná nálezem uhlí a rozvojem … čtěte více

Návod na použití Ostravy, aneb co v ocelovém srdci země nevynechat

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Už jsem si zvykl na to, že mi volají kamarádi, známí, kolegové z Prahy a ptají se: „Hele, jedu do tý tvý VOstravy, na Zlatou tretru a nevím, kam tam zajít. Máte tam něco kromě Stodolní?“ Slovní spojení „na Zlatou tretru“ se v průběhu roku mění na „Colours of Ostrava“ nebo třeba „na hokej“ nebo „fotbal“. Mám rád všechny své kamarády, zvláště pak ty, kteří vynechají větu: „a neotrávím se, když se u vás nadechnu?“ Proto s velkou radostí vysvětluji, kam se zajít podívat. Rozhodl jsem se, že tento „návod … čtěte více

Turkov je místo, kde skokan a čolek žijí svorně. Skoro jak Bolek a Lolek

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Jestli se pověstný Jožin z Bažin někde narodil, tak s největší pravděpodobností tady. Vzhledem k tomu, že podle Mládkovy písničky žere Jožin hlavně Pražáky a vystupuje z bažin, tak si myslím, že tady by se Jožinovi líbilo. Přírodní rezervace Turkov leží v místě, kde byste přírodní rezervaci čekali asi stejně, jako vodu na poušti nebo velblouda na ledovci. Turkov se rozkládá uvnitř průmyslové Ostravy, tam, kde by člověk čekal spíše komíny, hutě a zamořeno. Nic z toho však zde nemá místo. Právě naopak – žije zde kriticky ohrožený čolek a … čtěte více

Bludné balvany vyprávějí dávný příběh o Evropě sevřené příkrovem ledu

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Nikde jinde v zemi není v krajině rozeseto tolik bludných balvanů, jako na severu Moravy a ve Slezsku. Ostrava je místem, kde se při své pouti Evropou „usadily“ dva největší balvany v zemi. Nejprve si ale řekněme, kde se bludné balvany vzaly a jak se to stalo, že jsou součástí moravskoslezské krajiny. Tyto kameny jsou vypravěči dávného příběhu, kdy Evropu sevřela vrstva ledu, valícího se ze severu. V době ledové je sem dotlačil ledovec ze Švédska či Finska. Když ledy ustupovaly, ledový příkrov roztával a zanechával tady vše, co přinesl. … čtěte více

0