Kraj mého srdce | Kraj mého srdce

Za folklorem Těšínského Slezska, aneb poznejte život Gorolů

Jen málokde se v našem regionu podařilo uchovat tolik z lidových tradic, jako v oblasti Těšínského Slezska. Nejde jen o lidové kroje, které dnes pochopitelně člověk vidí už jen na různých folklorních festivalech. Tradice, to jsou přece i písně, nářečí, architektura, speciality místní kuchyně… Lidové tradice v oblasti Těšínského Slezska jsou jiné, než jak je zná turista z vesnic na jižní Moravě či na Hané. Tady, na Těšínsku, návštěvník na první pohled pozná, že život lidí ovlivnily drsné podmínky pro život – hory a lesy, pastviny a políčka. I kroje jsou spíše … čtěte více

V Ostravě-Hrabové vařili guláš čerti i andělé, „Přemílek“ i Vochomůrka. Mat i Pat…

Kdybyste přemýšleli o tom, kde si nechat uvařit opravdu skvělý guláš, domluvte se s čerticemi z Ostravy-Hrabové. Ony tedy jen jako čertice vypadají, ve skutečnosti jsou to místní dobrovolné hasičky. Nicméně, když vaří kotlíkový guláš, vymění hasičské uniformy za čertí kožichy, místo sekyrek si pověsí k pasu pořádné čertí ocásky a místo přilby si nasadí rohy. Jak vidno, správný hasič musí umět nejen hasit, ale též pořádně přikládat – aspoň pod kotlem. Právě čertice navařily guláš, který nejvíce chutnal na sobotním gulášfestu, který se odehrál na hřišti TJ Sokol. „Jsme … čtěte více

Nad Čeladnou se v dávných dobách tyčil strážní hrad

Nalijme si čistého vína – není to žádný Karlštejn obsypávaný tisícovkami výletníků. Ani Hradčany se Zlatou uličkou, gotickou katedrálou a zbraněmi chrastící výměnou stráží. Na druhou stranu na bývalý hrad na Kozinci nad Čeladnou se dostanete, aniž byste procházeli bezpečnostními rámy a pozor – všechny prostory hradu jsou přístupné zdarma! Pokud ovšem tuto středověkou tvrz vůbec najdete. Ale teď vážně. Ani mnoho místních neví o tom, že na vrchu zvaném Kozinec stával hrad. Přitom lepší místo pro zřízení pevnosti, která zřejmě střežila cestu z Moravy do Uher, byste těžko hledali. Skalnatý … čtěte více

Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez šerpů a kyslíkových přístrojů.

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fejetony, Z Hrabové

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním … čtěte více

Nejkrásnější pohled na svět je jednoznačně z necek. Pokud plavou…

Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž ve skutečnosti z necek volně plujících po řece. A pokud nejsou zrovna po ruce necky, funguje to i s plavidlem vyrobeným na koleně, tedy na něčem, jako je vor, polystyrénový parník, člun, duše od traktoru případně těžní věž nebo hasičské auto. A pokud není voda, jako tomu bylo na neckyádě v Hrabové, pak se mnohdy nepluje, ale prochází … čtěte více

Naprosto šílený koncert kapely Jakost, aneb legenda se vrátila…

Nadšenci tvrdé rockové muziky a fanoušci kapely Jakost, kteří se kdysi svíjeli pod různými pódii hlavně v Ostravě-Hrabové, dlouhá desetiletí neslyšeli své oblíbené sklady, jako Krysa Vasilisa, Traktor nebo Zabijačka… To vše se mělo změnit (a nakonec také změnilo) 23. června roku 2018. Ten den se z hřiště místního, tedy hrabovského, Sokola stalo něco, co připomínalo jen o něco málo známější Colours of Ostrava. Na dvou pódiích (tedy moderně „stejdžích“) se střídalo celkem sedm kapel (dnes formací) a opravdu to připomínalo něco jako Woodstock (kde sice nikdo nebyl, ale všichni … čtěte více

K alpským loukám patří stáda volně se pasoucích krav

Kdykoliv potkám při svých toulkách pod vrcholky Alp krávy, „musím“ vytáhnout foťák. Kravkami, které se volně pasou, chodí si samy k napajedlům a procházejí se mezi cyklisty a turisty, jsem zkrátka fascinován. Už se nám při cyklistických výpravách stalo, že jsme se stali doslova součástí stáda takových krav. U italského Livigna nebyla jiná možnost, jak projít přes dřevěný můstek, než se vtěsnat mezi skot a jejich vláčným tempem se přesunout na druhou stranu řeky… Čouhali jsme z toho stáda jako marťani, ale krávy nás tolerovaly, přesněji vůbec jsme je nezajímali. … čtěte více

Ostravice. Bystrá, tedy ostrá, řeka valící se z Beskyd

Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297. Ostravice se valila z hor a byla to dravá, bystrá řeka. Byla dokonce tak OSTRÁ, tedy prudká a chladná, že dala té řece i jméno: Ostravice. A to zase … čtěte více

Malenovice jsou místem, kde se těžila ruda

Malenovice jsou jednou ze vstupních bran k Lysé hoře. Tisíce pěších turistů, běžkařů, horských cyklistů projíždí či prochází touto obcí při svých výpravách k nejvyššímu vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Málokdo si tuto obec prohlédne a téměř nikdo nemá potřebu seznámit se s místními zajímavosti. A přitom jich není málo. Jedním z tajemství Malenovic je její hornická minulost. Malenovice jsou jednou z těch podhorských obcí, kde se kutala železná ruda. Doklady o tom jsou už ze sedmnáctého století, kdy se ruda z Malenovic zpracovávala v nedalekých Starých Hamrech a největší rozvoj těžby nastal díky … čtěte více

Bajka o tom, jak se elegantní kladrubáci objevili na vsi

Na malé, skoro bezvýznamné vsi, v podhůří Beskyd, tam, kde se Moravská brána postupně mění v trychtýř otevírající se do nekonečné polské roviny, žili dva statkáři. Jeden se živil prodejem trávy do Zverimexu v nedalekém průmyslovém městě, a proto se mu říkalo Tráva. Druhý měl tak velký dvůr, že se mu říkávalo Dvorek. Jednou se Tráva s Dvorkem domluvili, že by bylo moudré, kdyby společně koupili nové koně. Zajeli na tradiční koňský trh do Frýdku a zakoukali se do statných, hnědých, tažných koní, typických „valachů“. Začali stavět stáje a připravovat … čtěte více