Kraj mého srdce | Kraj mého srdce

Údolí mezi Lysou horou a Smrkem je tajemným místem Beskyd

Jen málokteré místo v Beskydech je opředeno tolika tajemstvími a zajímavosti, jako oblast v okolí obce Staré Hamry. V údolí sevřeném z jedné strany Lysou horou a ze strany druhé horou nazývanou Smrk, nad obcí Ostravice se na stejnojmenné řece rozevírá obří vodní nádrž Šance. Ještě před více než půl stoletím se však v místě zvaném Staré Hamry rozkládala vesnice. A v ní tepal život rolníků a kovohutníků, jak ostatně název „hamry“ napovídá. Původní Staré Hamry tvořily desítky osad a samot nejen v údolí řeky, ale také na pasekách, v … čtěte více

Klinická smrt hrabovské hospody zvané „Lípa“

Byl to vlastně pohřeb. Pohřeb neživé, ale ještě nemrtvé hospody. Pohřeb v okamžiku, kdy budoucí nebožtík, napojen na přístroje a v těžkém kómatu, kdy už v podstatě nic z jeho orgánů nefungovalo, ještě klinicky žil. Pivní trubky, ty pomyslné tepny každé hospody, ještě spojovaly sklepy s výčepem, ale životodárná tekutina, tedy v tomto případě pivo, v nich už netepalo. Jak jinak, než jako pohřeb, si vysvětlit truchlivé skladby dechovky, která hraje při posledních rozloučeních a které mimochodem nebožtík dlouhá léta poskytoval své zázemí? Byla to ale také veselice, jako kdyby odchod toho starého … čtěte více

Pouť v Ostravě-Hrabové si zachovává svou tradiční atmosféru

Žádné vykřičené pouťové atrakce, žádný kravál z amplionů, ani sirény rozjíždějící se bobové dráhy či klaksony roztáčejícího se obřího kolotoče. Ani pištění dívek, které na obřích kyvadlech visí hlavou dolů a sukénkou vzhůru. Nic z jinde obvyklých zábavných atrakcí všeho druhu, barev a zvuků. Taková, tedy poklidná, je pouť v Ostravě-Hrabové. Svátek svaté Kateřiny Alexandrijské, které je zasvěcen zdejší kostel, si stále zachovává svou původní, lidovou, venkovskou atmosféru. Odehrává se bez kakofonie zbytečných zvuků, zato hraje místní dechovka a lidé si můžou povídat. Když přijede do Hrabové pouť, neznamená to, … čtěte více

Upíři, čerti, zombíci i kostra strašili na stezce odvahy

„Tak toto strašidlo, je naštěstí fotograf,“ tuto radostnou poznámku jsem zaslechl během půl hodiny asi desetkrát. Jinak se lesíkem v okolí hřbitova v ostravské části Hrabová neslo pištění až zděšení. Ale taky smích a nadšení. Stezka odvahy, která tam byla připravena, přilákala desítky lidí. Přestože by člověk tipoval, že taková stezka odvahy zaujme hlavně děti, dobře bavili i dospěláci. Většina z nich samozřejmě přivedla své ratolesti. Možná tak rodiče chtěli připravit své děti na úskalí skutečného života, kdy se občas někdo vyděsí nejen v ponurém, tmavém lese… „Já jsem zmutovaný … čtěte více

Historický Důl Alexander se tyčí nad ostravskými Kunčicemi

Přiznám se bez velkého mučení, že jsem areálem starého objektu Dolu Alexander lehce fascinován. Objevil jsem jej před mnoha lety, kdy jsem hledal místo pro vznik fotografie, která ukazuje, jak je Ostrava (a tedy průmysl) nedaleko hor (a tedy přírody). Těžní věže starého, dávno nefungujícího dolu a za nimi panorama Lysé hory, byly jedním z dokladů toho, jak je to z Ostravy blízko do Beskyd a jak tedy život v průmyslovém městě může být příjemný díky tomu, že za dvacet minut jste pod beskydskými horami… Po mnoha a mnoha letech … čtěte více

Za folklorem Těšínského Slezska, aneb poznejte život Gorolů

Jen málokde se v našem regionu podařilo uchovat tolik z lidových tradic, jako v oblasti Těšínského Slezska. Nejde jen o lidové kroje, které dnes pochopitelně člověk vidí už jen na různých folklorních festivalech. Tradice, to jsou přece i písně, nářečí, architektura, speciality místní kuchyně… Lidové tradice v oblasti Těšínského Slezska jsou jiné, než jak je zná turista z vesnic na jižní Moravě či na Hané. Tady, na Těšínsku, návštěvník na první pohled pozná, že život lidí ovlivnily drsné podmínky pro život – hory a lesy, pastviny a políčka. I kroje jsou spíše … čtěte více

V Ostravě-Hrabové vařili guláš čerti i andělé, „Přemílek“ i Vochomůrka. Mat i Pat…

Kdybyste přemýšleli o tom, kde si nechat uvařit opravdu skvělý guláš, domluvte se s čerticemi z Ostravy-Hrabové. Ony tedy jen jako čertice vypadají, ve skutečnosti jsou to místní dobrovolné hasičky. Nicméně, když vaří kotlíkový guláš, vymění hasičské uniformy za čertí kožichy, místo sekyrek si pověsí k pasu pořádné čertí ocásky a místo přilby si nasadí rohy. Jak vidno, správný hasič musí umět nejen hasit, ale též pořádně přikládat – aspoň pod kotlem. Právě čertice navařily guláš, který nejvíce chutnal na sobotním gulášfestu, který se odehrál na hřišti TJ Sokol. „Jsme … čtěte více

Nad Čeladnou se v dávných dobách tyčil strážní hrad

Nalijme si čistého vína – není to žádný Karlštejn obsypávaný tisícovkami výletníků. Ani Hradčany se Zlatou uličkou, gotickou katedrálou a zbraněmi chrastící výměnou stráží. Na druhou stranu na bývalý hrad na Kozinci nad Čeladnou se dostanete, aniž byste procházeli bezpečnostními rámy a pozor – všechny prostory hradu jsou přístupné zdarma! Pokud ovšem tuto středověkou tvrz vůbec najdete. Ale teď vážně. Ani mnoho místních neví o tom, že na vrchu zvaném Kozinec stával hrad. Přitom lepší místo pro zřízení pevnosti, která zřejmě střežila cestu z Moravy do Uher, byste těžko hledali. Skalnatý … čtěte více

Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez šerpů a kyslíkových přístrojů.

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fejetony, Z Hrabové

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním … čtěte více

Nejkrásnější pohled na svět je jednoznačně z necek. Pokud plavou…

Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž ve skutečnosti z necek volně plujících po řece. A pokud nejsou zrovna po ruce necky, funguje to i s plavidlem vyrobeným na koleně, tedy na něčem, jako je vor, polystyrénový parník, člun, duše od traktoru případně těžní věž nebo hasičské auto. A pokud není voda, jako tomu bylo na neckyádě v Hrabové, pak se mnohdy nepluje, ale prochází … čtěte více