Kraj mého srdce | Kraj mého srdce

Dovolte, abych se představil: Jmenuji se Trenck. Baron Trenck.

Musel to být ve své době chlap jako hora. Jeho výška, 185 centimetrů, v osmnáctém století znamenala, že všechny kolem o hlavu převyšoval. Nepřehlédnutelný byl i díky tomu, že skvěle tancoval, hrál na housle, ovládal několik jazyků. Ale hlavně byl uznávaný, ale též obávaný válečník. Není divu ani to, že se mu říkalo čert. Kromě toho, že se jeho vojáci chovali jako ďáblem posedlí, loupili a znásilňovali, samotný velitel pandurů měl v obličeji černé tečky od střelného prachu – přežil totiž výbuch trhaviny a střelný prach zarytý v kůži na tváři už mu … čtěte více

Zámecká kaple v Paskově už je opravena a zve návštěvníky

Nechybělo mnoho a zámek Paskov mohl dopadnout podobně jako mnohá jiná šlechtická sídla po druhé světové válce. I tento barokní klenot změnil po roce 1945 svého majitele a na základě Benešových dekretů připadl státu. Podobně jako pro jiné zámky i pro paskovské panství hledal nový majitel (tedy stát) využití. Nevzniklo zde místo pro Jednotné zemědělské družstvo či vojenskou posádku. V tom měl Paskov možná trochu štěstí v neštěstí. Nicméně i tak dobré časy na dlouho skončily – v šedesátých letech zde sídlil pavilon pro léčbu onkologických pacientů a zámek chřadl. … čtěte více

Grossmannova vila v Ostravě je uměleckým dílem

Honosná vila nazvaná podle svého původního majitele, ostravského stavitele Františka Grossmanna se stává lákadlem letošní turistické sezóny v Ostravě. Objekt postavený přesně před sto lety je už měsíc otevřen veřejnosti a lidé mají o návštěvu velký zájem. Připravena je pro ně prohlídka s průvodcem, v níž za hodinu a půl projdou celý objekt od sklepa až po půdu a dozvědí se nejen o historii Grossmannovy vily, ale také příběh rodiny slavného stavitele a celé tehdejší fenomenálně se rozvíjející Ostravy. Dům postavil významný ostravský stavitel a podnikatel František Grossmann, který jej užíval … čtěte více

Ze slavné vily se stává turistický magnet Ostravy

Neuvěřitelně silný příběh vypráví dům, který stojí v Moravské Ostravě. Je to příběh jako vystřižený z filmu, který popisuje slávu a strasti města, země a celého světa před sto lety. Ale pojďme ten příběh vyprávět od počátku. Vilu postavil v letech 1922 až 1924 významný ostravský stavitel a architekt té doby – František Grossmann. Rodák ze slezského Pustějova přetavil zisky ze svých významných staveb do podoby přepychového paláce, který už sto let stojí, vzkvétá, chátra a dnes už opět září nedaleko současného krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Dnes je obklopen výstavbou z pozdějších … čtěte více

Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku září jako by jej postavili včera

Je to už pár let, kdy jsem zjistil, že za krásami barokního umění netřeba cestovat za hranice rodného kraje. Barokní skvosty je možno obdivovat třeba půl hodiny cesty autem z Ostravy, ve městě, které teprve čeká na to, aby bylo návštěvníky patřičně objeveno a oceněno. Tím městem je Fulnek, ležící na pomezí Moravy a Slezska. Pravda, při výpravách, které vedou kolem tohoto města, poznáme Fulnek naprosto přesně podle toho, že se nad ním tyčí typická stavba místního zámku. Město samotné se však rozkládá v údolí a je tedy skryto zrakům automobilových … čtěte více

Dívka, která vítá nový den na Mojžíšově hoře

Jsou fotografie, o nichž už v okamžiku zmáčknutí spouště vím, že se nepovedly. Díky dnešní digitální technologii je jednoduché je vymazat. Ona jednoduchost je ale tak nebezpečná, že si to mazání většinou nechávám až na práci u počítače, kdy mám stoprocentní jistotu, že z pixelů už nic kloudného nedostanu. Pak jsou obrázky, kdy už v okamžiku, kdy vidím scénu v hledáčku zrcadlovky, vím, že mělo smysl brát foťák, trmácet se do různých výšin či dálav nebo třeba jen tak při procházce se psem nebýt líný a hodit Nikon přes rameno. … čtěte více

Přírodní park Hrabovjanka se probudil do jara

Ještě před pár lety to byla buš. Křovím a nálety zarostlý kus pozemku u garáží na okraji ostravského obvodu Hrabová. Navíc s hlubokým korytem potoka, takže si ten prales přímo říkal o to, aby se stal odkladištěm všeho, co doma dosloužilo. Léty ten kus země „úspěšně“, tedy neprostupně a neudržovaně zarůstal a tak se nezadržitelně stal takovým tím kusem země, který je už tak nějak odkázán k tomu, že tu nemůže být nic jiného než džungle. Byla to taková smutná, ostudná část Hrabové. Když se dvě Janky, mladé obyvatelky místního … čtěte více

Kostel v Ostravě-Hrabové nezapře vesnici. Vypadá jako kdyby připlaval z Beskyd.

Je tomu devatenáct let, kdy kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v ostravském obvodu Hrabová lehl popelem. Příčina toho, proč na Velikonoce 2002, přesně 2. dubna, shořel, zůstává dodnes neobjasněna. S největší pravděpodobností šlo o závadu na elektroinstalaci, která způsobila zkrat a ten zažehl požár. O tom, že za dva roky byl postaven kostel nový, který je co možná nejvěrnější replikou původního, se napsaly stohy papíru a dlouhé soubory webových stránek. Sám jsem o kostele mnohokrát psal a „milionkrát“ jej fotil. Častokrát jsem jen tak poseděl na trávě u kostela nebo na … čtěte více

Vajíčkovník vyrostl u hasičské zbrojnice v Ostravě-Hrabové

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fotogalerie

V pohádce Tři veteráni rostl „frňákovník“. Kdo z něj ochutnal jablíčka, narostl mu místo nosu frňák. A to takový, že se nevešel do zámeckých komnat, ani na území státu, a tak dotyčný doslova strkal nos až do zahraničí. Třeba původně elegantní nosánek pohádkové princezny přelezl kolem Solnohradu až do Němec… Takovou moc asi jiný strom, zvaný „vajíčkovník“, který vyrostl u hasičárny v Ostravě-Hrabové, mít nebude. Na rozdíl od frňákovníku ale hrabovský vajíčkovník potěší lidi, kteří jdou kolem, třeba do nedalekého obchodu nebo do kostela. Hrabovští hasiči a hlavně hasičky se … čtěte více

Chrám, kde jsou doma makakové

Monkey Forest neboli v překladu Opičí prales je jednou z atrakcí, za kterou míří turisté, když navštíví indonéský ostrov Bali. Byl by to v podstatě typický v džungli ukrytý chrámový komplex, jakých je na Bali nepočítaně. Jenže tento areál, když jej opustili mniši, objevily opice, makakové, a docela se jim zalíbilo mít střechu nad hlavou a tak tam normálně žijí. Vodu si berou z pítka pro turisty. Ale s oblibou kradou pet lahve již zmíněným turistům. Jídlo, aspoň to, které neroste na stromě, také s radostí sobě vlastní odebírají turistům. … čtěte více