Kraj mého srdce | Kraj mého srdce

Od kostela nad Ostravicí je výhled jako z letadla

Málokdo z těch stovek a tisíců turistů, kteří stoupají z Ostravice k vrcholu Lysé hory, donedávna tušil, že nad Ostravicí se hrdě tyčí monumentální kostel. Důvod byl prostý: on se totiž sice opravdu vypínal nad krajinou, zároveň jej však zarostly stromy a splynul s lesem. Byl neviditelný. Dnes je dominantou obce. Lesáci vykáceli pás lesa a kostel je znovu na scéně. Jako, když v divadle zvednou oponu. Nasvícen odpoledním sluncem, na kulise hor, vypadá vskutku, jako kdyby se předváděl. Lidé, kteří přicházejí od vlakového nádraží a jdou jednou z nejznámějších … čtěte více

Kostel v ostravské části Hrabová povstal z popela

Text a foto Petr Žižka v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Když přijdete k roubenému kostelu v ostravské čtvrti Hrabová, budete udiveni, v jak skvělém stavu se jej podařilo uchovat. To je první tajemství tohoto kostela. Vysvětlení je prosté: kostel, přestože vypadá jako historická stavba, je nový. Starý kostel, k nerozeznání stejný, který však přece jen nezapřel svůj původ v šestnáctém století, lehl popelem na Velikonoce roku 2002. Zbylo pár ohořelých trámů, které dodnes najde pozorný návštěvník v zadní části dnešní stavby. Když se připravovala výstavba nového kostela, zjistili památkáři, že neexistuje podrobná dokumentace kostela původního. Na základě fotografií a detailů, které si pamatovali místní lidé, tak … čtěte více

Jeskyně, v níž se uzdravil zraněný voják, je dnes poutním místem

Dnes je to místo, které turisté toulající se krajem Poodří, nemohou vynechat. Ve skále na břehu řeky Odry je poutní místo, které bývá obsypáno věřícími poutníky, stejně jako žíznícími a fotografujícími turisty a cyklisty. V puklině ve skále stojí Madona s dítětem. Skoro jako kdyby právě tady vznikal slavný obraz Leonarda da Vinci „Madona ve skalách“. Legenda o tomto místě sahá až do sedmnáctého století, do období třicetileté války. Ten příběh je o vojákovi, který byl zraněn v jedné z bitev té drsné vojny. V jeskyni u řeky se schoval. Záchranou mu byl zdejší … čtěte více

Co by se dělo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde a proč setlela přeslička?

Desítky let jsme my, Ostraváci, slýchávali, že díky uhlí a průmyslu vzkvétala Ostrava a že bez toho všeho bychom byli kdoví kde. Je otázkou, zda bylo pro tuto oblast vlastně dobře či špatně, že zrovna tady zapadla přeslička do bažin, a to tak úspěšně, že se proměnila v uhlí. Co by se stalo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde spadla a posléze v uhlí se změnila přeslička? (Kovář Keltička byl jedním z prvních, kdo zjistili, že uhlí lze využít pro kovářské výhně). Historie této oblasti rozhodně nezačíná nálezem uhlí a rozvojem … čtěte více

Zlatá lípa u Guntramovic připomíná důležitou bitvu generála Laudona

Lípa, která roste u Guntramovic, je připomínkou bitvy, která v osmnáctém století rozhodla o dalším osudu Moravy. Hlavní roli v ní sehrál generálmajor rakouské armády Ernst Gideon von Laudon. Proto se lípě říká někdy také Laudonova. V bitvě u Guntramovic šlo o hodně. Pruský král Bedřich II. vtrhl v roce 1758 na Moravu a obléhal už Olomouc. Docházely mu zásoby munice, potravin a také žold pro vojáky. Proto z Pruska vyjel k Olomouci zásobovací konvoj. Byl tak obrovský, že neexistovala možnost jej utajit. Proviant jel na 5000 vozech, doprovázelo ho 2500 kusů hovězího dobytka a délka … čtěte více

Tajemství krypty baziliky ve Frýdku

Řeka valící se z Beskyd přes Frýdek-Místek a pokračující přes Ostravu až k vrchu Landek, bývala dravou a prudkou bystřinou. Voda v ní byla tak ledová a ostrá, až ta řeka dostala jméno Ostravice. Jeden z příběhů o drsné Ostravici, vypráví krypta jednoho z nejmajestátnějších kostelů v kraji. Podzemí baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Frýdku-Místku je místem posledního odpočinku poutníků, které vzala voda… Voda řeky Ostravice. Frýdek byl už ve středověku významným poutním místem. Postarala se o to socha Panny Marie, kterou vykopali v sedmnáctém století při hloubení jámy na … čtěte více

Doma není nikdo prorokem. Ani architektem, jak vidno z příběhu Leopolda Bauera

Víte, kdo je tvůrcem známé, zajímavé a obdivované radnice v Krnově? Mnoho lidí se domnívá, že to nemůže být nikdo jiný, než zdejší rodák, architekt Leopold Bauer. Kdo jiný by měl stavět sídlo zdejšího úřadu, než muž, který se v Krnově narodil a stavěl významné stavby na Moravě, ve Slezsku i ve Vídni? Kdo jiný, než architekt a umělec, v jehož díle je vidět klasicismus, secesi i funkcionalismus může být tím, kdo ukázal své nadání doma, v Krnově. Nicméně, není tomu tak. Leopold Bauer, který se narodil v domě U … čtěte více

Blíží se léto, období, kdy se měním v informační servis

Je to rituál opakující se s pravidelnou přesností rok co rok. Podobně jako se čápi vracejí z afrických hnízdišť, stejně jako lososi táhnou v ten správný okamžik, aby se úspěšně vytřeli, tak vždy těsně před létem se ozývají známí, kamarádi a kolegové z jiných krajů se stejným sdělením, které v různých obměnách vypadá takto: „Jedu do toho tvého kraje, nikdy jsem tam nebyl a vůbec nevím, kam tam zajet.“ Jednou se takto ozval i známý cestovatel, který tiše a omluvně dodal: „Víš, projel jsem celý svět, třeba v Kábulu jsem byl asi pětkrát, ale v Ostravě … čtěte více

Orlová má bohatou historii, město vyrostlo na nalezišti černého uhlí

Město Orlová má bohatou historii, která sahá až do začátku třináctého století. Klášter Benediktinů, který zde sídlil, dával oblasti vzdělání a kulturní rozvoj. O významu tohoto kláštera vypovídá, že původní oltář z Orlové je v pražské Národní galerii. Jako mnoho míst a měst tohoto regionu, i Orlovou poznamenala těžba uhlí. V tom dobrém i v tom zlém. V polovině osmnáctého století dostali právo k těžbě objeveného černého uhlí Rothshildové. Pro vesnici, kterou v té době Orlová byla, to znamenalo rozvoj průmyslu a připojení k železnici. Orlová se stávala moderním a … čtěte více

Rudolfův alchymista Sendivoj dostal Kravaře od císaře Ferdinanda II

Člověk občas k něčemu přijde, jak slepý k houslím, jak se říká. Někdo vyhraje v loterii, někdo jiný najde na půdě poklad po pradědovi… Michal Sendivoj, polský zchudlý šlechtic a alchymista na dvoře známého rozhazovačného císaře Rudolfa II., přišel náhodou k zámku v Kravařích. Další z Habsburků, císař Ferdinand II, Sendivojovi kravařský zámek prostě věnoval. Vyřešil tak dva problémy najednou – zbavil se dluhů, které vůči Sendivojovi Habsburkové za jeho služby měli, a našel nového pána pro kravařské panství, které předtím zkonfiskoval. Tím začal rozkvět zámku do podoby, kterou známe … čtěte více