Kraj mého srdce | Kraj mého srdce

Upíři, čerti, zombíci i kostra strašili na stezce odvahy

„Tak toto strašidlo, je naštěstí fotograf,“ tuto radostnou poznámku jsem zaslechl během půl hodiny asi desetkrát. Jinak se lesíkem v okolí hřbitova v ostravské části Hrabová neslo pištění až zděšení. Ale taky smích a nadšení. Stezka odvahy, která tam byla připravena, přilákala desítky lidí. Přestože by člověk tipoval, že taková stezka odvahy zaujme hlavně děti, dobře bavili i dospěláci. Většina z nich samozřejmě přivedla své ratolesti. Možná tak rodiče chtěli připravit své děti na úskalí skutečného života, kdy se občas někdo vyděsí nejen v ponurém, tmavém lese… „Já jsem zmutovaný … čtěte více

Historický Důl Alexander se tyčí nad ostravskými Kunčicemi

Přiznám se bez velkého mučení, že jsem areálem starého objektu Dolu Alexander lehce fascinován. Objevil jsem jej před mnoha lety, kdy jsem hledal místo pro vznik fotografie, která ukazuje, jak je Ostrava (a tedy průmysl) nedaleko hor (a tedy přírody). Těžní věže starého, dávno nefungujícího dolu a za nimi panorama Lysé hory, byly jedním z dokladů toho, jak je to z Ostravy blízko do Beskyd a jak tedy život v průmyslovém městě může být příjemný díky tomu, že za dvacet minut jste pod beskydskými horami… Po mnoha a mnoha letech … čtěte více

Za folklorem Těšínského Slezska, aneb poznejte život Gorolů

Jen málokde se v našem regionu podařilo uchovat tolik z lidových tradic, jako v oblasti Těšínského Slezska. Nejde jen o lidové kroje, které dnes pochopitelně člověk vidí už jen na různých folklorních festivalech. Tradice, to jsou přece i písně, nářečí, architektura, speciality místní kuchyně… Lidové tradice v oblasti Těšínského Slezska jsou jiné, než jak je zná turista z vesnic na jižní Moravě či na Hané. Tady, na Těšínsku, návštěvník na první pohled pozná, že život lidí ovlivnily drsné podmínky pro život – hory a lesy, pastviny a políčka. I kroje jsou spíše … čtěte více

V Ostravě-Hrabové vařili guláš čerti i andělé, „Přemílek“ i Vochomůrka. Mat i Pat…

Kdybyste přemýšleli o tom, kde si nechat uvařit opravdu skvělý guláš, domluvte se s čerticemi z Ostravy-Hrabové. Ony tedy jen jako čertice vypadají, ve skutečnosti jsou to místní dobrovolné hasičky. Nicméně, když vaří kotlíkový guláš, vymění hasičské uniformy za čertí kožichy, místo sekyrek si pověsí k pasu pořádné čertí ocásky a místo přilby si nasadí rohy. Jak vidno, správný hasič musí umět nejen hasit, ale též pořádně přikládat – aspoň pod kotlem. Právě čertice navařily guláš, který nejvíce chutnal na sobotním gulášfestu, který se odehrál na hřišti TJ Sokol. „Jsme … čtěte více

Nad Čeladnou se v dávných dobách tyčil strážní hrad

Nalijme si čistého vína – není to žádný Karlštejn obsypávaný tisícovkami výletníků. Ani Hradčany se Zlatou uličkou, gotickou katedrálou a zbraněmi chrastící výměnou stráží. Na druhou stranu na bývalý hrad na Kozinci nad Čeladnou se dostanete, aniž byste procházeli bezpečnostními rámy a pozor – všechny prostory hradu jsou přístupné zdarma! Pokud ovšem tuto středověkou tvrz vůbec najdete. Ale teď vážně. Ani mnoho místních neví o tom, že na vrchu zvaném Kozinec stával hrad. Přitom lepší místo pro zřízení pevnosti, která zřejmě střežila cestu z Moravy do Uher, byste těžko hledali. Skalnatý … čtěte více

Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez šerpů a kyslíkových přístrojů.

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fejetony, Z Hrabové

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním … čtěte více

Nejkrásnější pohled na svět je jednoznačně z necek. Pokud plavou…

Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž ve skutečnosti z necek volně plujících po řece. A pokud nejsou zrovna po ruce necky, funguje to i s plavidlem vyrobeným na koleně, tedy na něčem, jako je vor, polystyrénový parník, člun, duše od traktoru případně těžní věž nebo hasičské auto. A pokud není voda, jako tomu bylo na neckyádě v Hrabové, pak se mnohdy nepluje, ale prochází … čtěte více

Naprosto šílený koncert kapely Jakost, aneb legenda se vrátila…

Nadšenci tvrdé rockové muziky a fanoušci kapely Jakost, kteří se kdysi svíjeli pod různými pódii hlavně v Ostravě-Hrabové, dlouhá desetiletí neslyšeli své oblíbené sklady, jako Krysa Vasilisa, Traktor nebo Zabijačka… To vše se mělo změnit (a nakonec také změnilo) 23. června roku 2018. Ten den se z hřiště místního, tedy hrabovského, Sokola stalo něco, co připomínalo jen o něco málo známější Colours of Ostrava. Na dvou pódiích (tedy moderně „stejdžích“) se střídalo celkem sedm kapel (dnes formací) a opravdu to připomínalo něco jako Woodstock (kde sice nikdo nebyl, ale všichni … čtěte více

K alpským loukám patří stáda volně se pasoucích krav

Kdykoliv potkám při svých toulkách pod vrcholky Alp krávy, „musím“ vytáhnout foťák. Kravkami, které se volně pasou, chodí si samy k napajedlům a procházejí se mezi cyklisty a turisty, jsem zkrátka fascinován. Už se nám při cyklistických výpravách stalo, že jsme se stali doslova součástí stáda takových krav. U italského Livigna nebyla jiná možnost, jak projít přes dřevěný můstek, než se vtěsnat mezi skot a jejich vláčným tempem se přesunout na druhou stranu řeky… Čouhali jsme z toho stáda jako marťani, ale krávy nás tolerovaly, přesněji vůbec jsme je nezajímali. … čtěte více

Ostravice. Bystrá, tedy ostrá, řeka valící se z Beskyd

Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297. Ostravice se valila z hor a byla to dravá, bystrá řeka. Byla dokonce tak OSTRÁ, tedy prudká a chladná, že dala té řece i jméno: Ostravice. A to zase … čtěte více