Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

Naprosto šílený koncert kapely Jakost, aneb legenda se vrátila…

Text a foto v rubrice Fotogalerie

Nadšenci tvrdé rockové muziky a fanoušci kapely Jakost, kteří se kdysi svíjeli pod různými pódii hlavně v Ostravě-Hrabové, dlouhá desetiletí neslyšeli své oblíbené sklady, jako Krysa Vasilisa, Traktor nebo Zabijačka… To vše se mělo změnit (a nakonec také změnilo) 23. června roku 2018. Ten den se z hřiště místního, tedy hrabovského, Sokola stalo něco, co připomínalo jen o něco málo známější Colours of Ostrava. Na dvou pódiích (tedy moderně „stejdžích“) se střídalo celkem sedm kapel (dnes formací) a opravdu to připomínalo něco jako Woodstock (kde sice nikdo nebyl, ale všichni … čtěte více

K alpským loukám patří stáda volně se pasoucích krav

Text a foto v rubrice Fejetony

Kdykoliv potkám při svých toulkách pod vrcholky Alp krávy, „musím“ vytáhnout foťák. Kravkami, které se volně pasou, chodí si samy k napajedlům a procházejí se mezi cyklisty a turisty, jsem zkrátka fascinován. Už se nám při cyklistických výpravách stalo, že jsme se stali doslova součástí stáda takových krav. U italského Livigna nebyla jiná možnost, jak projít přes dřevěný můstek, než se vtěsnat mezi skot a jejich vláčným tempem se přesunout na druhou stranu řeky… Čouhali jsme z toho stáda jako marťani, ale krávy nás tolerovaly, přesněji vůbec jsme je nezajímali. … čtěte více

Ostravice. Bystrá, tedy ostrá, řeka valící se z Beskyd

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Ostravy

Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297. Ostravice se valila z hor a byla to dravá, bystrá řeka. Byla dokonce tak OSTRÁ, tedy prudká a chladná, že dala té řece i jméno: Ostravice. A to zase … čtěte více

Malenovice jsou místem, kde se těžila ruda

Text a foto v rubrice Moravskoslezský kraj, Tajemná místa a legendy

Malenovice jsou jednou ze vstupních bran k Lysé hoře. Tisíce pěších turistů, běžkařů, horských cyklistů projíždí či prochází touto obcí při svých výpravách k nejvyššímu vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Málokdo si tuto obec prohlédne a téměř nikdo nemá potřebu seznámit se s místními zajímavosti. A přitom jich není málo. Jedním z tajemství Malenovic je její hornická minulost. Malenovice jsou jednou z těch podhorských obcí, kde se kutala železná ruda. Doklady o tom jsou už ze sedmnáctého století, kdy se ruda z Malenovic zpracovávala v nedalekých Starých Hamrech a největší rozvoj těžby nastal díky … čtěte více

Bajka o tom, jak se elegantní kladrubáci objevili na vsi

Text a foto v rubrice Fejetony

Na malé, skoro bezvýznamné vsi, v podhůří Beskyd, tam, kde se Moravská brána postupně mění v trychtýř otevírající se do nekonečné polské roviny, žili dva statkáři. Jeden se živil prodejem trávy do Zverimexu v nedalekém průmyslovém městě, a proto se mu říkalo Tráva. Druhý měl tak velký dvůr, že se mu říkávalo Dvorek. Jednou se Tráva s Dvorkem domluvili, že by bylo moudré, kdyby společně koupili nové koně. Zajeli na tradiční koňský trh do Frýdku a zakoukali se do statných, hnědých, tažných koní, typických „valachů“. Začali stavět stáje a připravovat … čtěte více

Hrabová: dnes součást průmyslového města, dříve ves

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy

Hrabová, přestože je dnes ostravským městským obvodem, si zachovává svůj venkovský až vesnický ráz. Místní lidé si to uvědomují a jsou na to i náležitě hrdi. Je příjemné mít se kde projít nebo projet na kole, vnímat řeku Ostravici a přitom pozorovat a poslouchat ptačí zpěv. A přitom být součástí třetího největšího města země. Jedno z míst, kde původní ves můžete cítit dodnes a vnímat ji snad všemi smysly, je původní statek na jižním konci obce. Kolem se rozprostírají louky a pastviny s volně se pasoucími koňmi a skotem. Na jezdcích … čtěte více

Jak si sehnat ženicha, aneb legendy z Prašivé

Text a foto v rubrice Fejetony, Tajemná místa a legendy

Mnoho legend, bájí a mýtů se váže k tužbám vdavekchtivých děvčat. Jedna taková se traduje v okolí Komorní Lhotky. Na vrchu Prašivá stojí dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského. V něm je obraz se svatým Antonínem, který původně zdobil kostel v Dobré. Možná proto se zrodila legenda, že dívka, která z Dobré, Vyšních Lhot či Dobratic dojde pěšky a boso (!) na Prašivou a pomodlí se u svatého Antoníčka, dozajista se v příštím roce provdá. Platilo to ovšem přesně 13. června, tedy v den svátku svatého Antonína. Kdo ví, možná se tímto nenápadným opatřením zvyšovala návštěvnost poutí ke … čtěte více

Hrabová bývala rybníkářskou oblastí s vyhlášenými kapry

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Je to k nevíře, ale tam, kde se dnes pasou srny a poletují bažanti, se před lety mrskali kapři a míhaly štiky. Tam, kde jsou louky a pole, okrajové části Ostravy zvané Hrabová se třpytily hladiny rybníků. Už to vnímáte? Cítíte, že dnešní polní cesta, na které právě stojíte, je bývalá hráz jednoho z rybníků? Soustava rybníků, které se táhly od Paskova až do míst, kde dnes stojí sídliště Hrabůvka, je přibližně stejně stará, jako dnes slavné jihočeské rybníky. Hrabová byla rybníkářskou obcí a místní lidé byli významnými rybáři. V rybnících se … čtěte více

Uvnitř hory zvané Velká Čantoryje prý spí rytíři. Zatím stále jen čekají…

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z kraje

Až bude lidem ve Slezsku nejhůře, poznáte to: v té době vstanou rytíři spící v útrobách hory Velké Čantoryje, svolají svá vojska a vyjedou na pomoc. Tak praví jedna z legend, která se k hoře váže. Zdá se tedy, že nejhůře ještě není, protože rytíře v okolí Třince, Těšína či Jablunkova lidé ještě nespatřili. Velká Čantoryje je nejvyšším vrcholem české části Slezských Beskyd. Nabízí skvělé výhledy a je proto oblíbeným místem turistů. Kromě toho je po staletí opředena mnoha bájemi. Jednou z nich je pověst o tom, že na této … čtěte více

Komárek, aneb dřevěnou tramvají do práce a do školy

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Ještě dnešní padesátníci vzpomínají na tramvaj, která projížděla Hrabovou, dnes jednou z částí Ostravy. Místní jí (té tramvaji) říkali Komárek. Jméno získala po konstruktérovi vozů, které zde původně jezdily. Sice se jmenoval krátce, tedy Franz Xaver Komarek, ale Hrabované (a nejen oni) jeho dílo nazývali s protaženým „á“, takže Komárek. Tramvaj, na kterou dnešní pamětníci vzpomínají, byla dřevěná, cinkala a na výhybkách také pěkně vrzala. Cestující seděli na dřevěných sedadlech, spíše lavicích, místo madel visely ze stropů vozů kožené pásky, lidé tudíž při jízdě doslova „bambelali“. V zimě tam byla fakt … čtěte více