Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

0

Pouť v Ostravě-Hrabové si zachovává svou tradiční atmosféru

Text a foto v rubrice Aktuality, Fotogalerie

Žádné vykřičené pouťové atrakce, žádný kravál z amplionů, ani sirény rozjíždějící se bobové dráhy či klaksony roztáčejícího se obřího kolotoče. Ani pištění dívek, které na obřích kyvadlech visí hlavou dolů a sukénkou vzhůru. Nic z jinde obvyklých zábavných atrakcí všeho druhu, barev a zvuků. Taková, tedy poklidná, je pouť v Ostravě-Hrabové. Svátek svaté Kateřiny Alexandrijské, které je zasvěcen zdejší kostel, si stále zachovává svou původní, lidovou, venkovskou atmosféru. Odehrává se bez kakofonie zbytečných zvuků, zato hraje místní dechovka a lidé si můžou povídat.
Když přijede do Hrabové pouť, neznamená to, že místo kolem kostela ovládnou kolotočáři, autodromy, střelnice. Malý řetízkový kolotoč nebo třeba skákací hrad nechybí, ale to je tak asi vše. Odměnou je mimo jiné skutečnost, že se na takové pouti dá pobavit se sousedy, přáteli, známými, aniž by si člověk vyhulákal hlasivky z hlavy. I díky tomu se tradičně scházejí před kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské rodiny či kamarádi a v klidu si dají svařené víno, teplou medovinu nebo se třeba pochlubí právě vypáleným domácím kalvadosem ze svého vlastního kvasu…

Místní dechovka Deor nemůže na pouti chybět

Žádné vykřičené pouťové atrakce, dětem snad stačí skákací hrad a malý „řetízkáč“.

Pouť v Hrabové

Pouť je hlavně svátek ducha

Nicméně i tento, byť naštěstí poklidný, obrázek pouti, je toliko jedním z pohledů na tak významný den v životě každé obce, jakým je pouť. Ani venkovský obvod na kraji města není pochopitelně výjimkou v tom, že jde především o svátek církevní, kdy se scházejí poutníci ze široka daleka. Dnes už to neznamená, že věřící se vydají na několikadenní putování krajem, aby dorazili k tomu či onomu významného svatostánku. V době aut a městské hromadné dopravy už není třeba přespávat v okolních hvozdech či pod stříškami ochozů kostelů, kterými je dodnes obohacen nejeden dřevěný kostel v Beskydech a v podbeskydí právě proto, aby měli poutníci kde složit hlavu, když přicházeli opravdu zdaleka. V případě Hrabové dnes prostě stačí dát si doma snídani a vyrazit směr dřevěný kostel – pěšky, na kole, autem či autobusem. Ani ti, kdo tu snídani nestíhali, hlady netrpěli – třeba místního kronikáře letos zachránil bramborák z jednoho z mnoha stánků.
Novodobé poutníky pak čeká některá ze mší. I ty mají své neopakovatelné kouzlo. Takové, jaké přináší rozjímání uvnitř kostela, který je celý ze dřeva a vůbec tedy nevypadá, že stojí v průmyslovém městě…

I taková – duchovní i světská – byla hrabovská pouť, která se udála právě dnes (25. listopadu L.P. 2018)

Mše v kostelíku v Ostravě-Hrabové

Celý ze dřeva je hrabovský kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

Místní schola rozdává svými písněmi radost shůry kostelního kúru

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.