Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez šerpů a kyslíkových přístrojů.

Text a foto v rubrice Aktuality, Fejetony, Z Hrabové

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním … čtěte více

Nejkrásnější pohled na svět je jednoznačně z necek. Pokud plavou…

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Hrabové

Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž ve skutečnosti z necek volně plujících po řece. A pokud nejsou zrovna po ruce necky, funguje to i s plavidlem vyrobeným na koleně, tedy na něčem, jako je vor, polystyrénový parník, člun, duše od traktoru případně těžní věž nebo hasičské auto. A pokud není voda, jako tomu bylo na neckyádě v Hrabové, pak se mnohdy nepluje, ale prochází … čtěte více

K alpským loukám patří stáda volně se pasoucích krav

Text a foto v rubrice Fejetony

Kdykoliv potkám při svých toulkách pod vrcholky Alp krávy, „musím“ vytáhnout foťák. Kravkami, které se volně pasou, chodí si samy k napajedlům a procházejí se mezi cyklisty a turisty, jsem zkrátka fascinován. Už se nám při cyklistických výpravách stalo, že jsme se stali doslova součástí stáda takových krav. U italského Livigna nebyla jiná možnost, jak projít přes dřevěný můstek, než se vtěsnat mezi skot a jejich vláčným tempem se přesunout na druhou stranu řeky… Čouhali jsme z toho stáda jako marťani, ale krávy nás tolerovaly, přesněji vůbec jsme je nezajímali. … čtěte více

Ostravice. Bystrá, tedy ostrá, řeka valící se z Beskyd

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Ostravy

Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297. Ostravice se valila z hor a byla to dravá, bystrá řeka. Byla dokonce tak OSTRÁ, tedy prudká a chladná, že dala té řece i jméno: Ostravice. A to zase … čtěte více

Bajka o tom, jak se elegantní kladrubáci objevili na vsi

Text a foto v rubrice Fejetony

Na malé, skoro bezvýznamné vsi, v podhůří Beskyd, tam, kde se Moravská brána postupně mění v trychtýř otevírající se do nekonečné polské roviny, žili dva statkáři. Jeden se živil prodejem trávy do Zverimexu v nedalekém průmyslovém městě, a proto se mu říkalo Tráva. Druhý měl tak velký dvůr, že se mu říkávalo Dvorek. Jednou se Tráva s Dvorkem domluvili, že by bylo moudré, kdyby společně koupili nové koně. Zajeli na tradiční koňský trh do Frýdku a zakoukali se do statných, hnědých, tažných koní, typických „valachů“. Začali stavět stáje a připravovat … čtěte více

Jak si sehnat ženicha, aneb legendy z Prašivé

Text a foto v rubrice Fejetony, Tajemná místa a legendy

Mnoho legend, bájí a mýtů se váže k tužbám vdavekchtivých děvčat. Jedna taková se traduje v okolí Komorní Lhotky. Na vrchu Prašivá stojí dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského. V něm je obraz se svatým Antonínem, který původně zdobil kostel v Dobré. Možná proto se zrodila legenda, že dívka, která z Dobré, Vyšních Lhot či Dobratic dojde pěšky a boso (!) na Prašivou a pomodlí se u svatého Antoníčka, dozajista se v příštím roce provdá. Platilo to ovšem přesně 13. června, tedy v den svátku svatého Antonína. Kdo ví, možná se tímto nenápadným opatřením zvyšovala návštěvnost poutí ke … čtěte více

Co by se dělo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde a proč setlela přeslička?

Text a foto v rubrice Fejetony, Z Ostravy

Desítky let jsme my, Ostraváci, slýchávali, že díky uhlí a průmyslu vzkvétala Ostrava a že bez toho všeho bychom byli kdoví kde. Je otázkou, zda bylo pro tuto oblast vlastně dobře či špatně, že zrovna tady zapadla přeslička do bažin, a to tak úspěšně, že se proměnila v uhlí. Co by se stalo, kdyby kovář Keltička nezjistil, kde spadla a posléze v uhlí se změnila přeslička? (Kovář Keltička byl jedním z prvních, kdo zjistili, že uhlí lze využít pro kovářské výhně). Historie této oblasti rozhodně nezačíná nálezem uhlí a rozvojem … čtěte více

Blíží se léto, období, kdy se měním v informační servis

Text a foto v rubrice Fejetony

Je to rituál opakující se s pravidelnou přesností rok co rok. Podobně jako se čápi vracejí z afrických hnízdišť, stejně jako lososi táhnou v ten správný okamžik, aby se úspěšně vytřeli, tak vždy těsně před létem se ozývají známí, kamarádi a kolegové z jiných krajů se stejným sdělením, které v různých obměnách vypadá takto: „Jedu do toho tvého kraje, nikdy jsem tam nebyl a vůbec nevím, kam tam zajet.“ Jednou se takto ozval i známý cestovatel, který tiše a omluvně dodal: „Víš, projel jsem celý svět, třeba v Kábulu jsem byl asi pětkrát, ale v Ostravě … čtěte více

Velocipedisté z Ostravy-Hrabové chvíli vedli závod Gracia

Text a foto v rubrice Aktuality, Fejetony, Fotogalerie

Krajem pod Beskydami projela špička světové ženské cyklistiky. Další, už 31. ročník, závodu Gracia Orlová ukázal krásu tohoto sportu. Na start poslední etapy se postavili i velocipedisté z Ostravy-Hrabové. Nakonec jeli jen pár metrů, světová špička by jim prý nestačila, tak nechtěli provokoval. Fakt je, že celou tu dobu, než odstoupili, tedy zhruba 20 metrů, hrabovští velocipedisté vedli. Nicméně jejich historická kola jsou nesrovnatelně těžší, než dnešní karbonové superstroje, takže věděli, že v kopcích asi nebudou stačit. Některé závodnice samy uznaly, že dnešním kolům by ta předválečná nemohla konkurovat. Třeba … čtěte více

Místo, kde nechal Václav Havel zastavit prezidentskou kolonu. Vystoupil z auta a zíral…

Text a foto v rubrice Fejetony

Pokaždé, když projíždím krajinou mezi Orlovou a Karvinou, vzpomenu si na to, když jsem tudy jel poprvé. Bylo to na začátku devadesátých let a jako začínající redaktor jsem doprovázel prezidenta Václava Havla. Sešli se tedy dva začátečníci – já v roli reportéra, on v roli prezidenta. Vybaven potvrzením z Hradu, že se můžu pohybovat v prezidentské koloně, najal jsem nejrychlejšího ostravského taxikáře. Měl favorita s nejsilnějším škodováckým motorem a elektronová kola!!! A to byla v té době opravdu rarita!. „Jede mi to 160, rychlejšího taxíka v Ostravě nenajdeš,“ řekl mi … čtěte více