Není v Poodří ani v celém Moravskoslezském kraji místo, které by bylo tolik spjato s historií husitských válek, jako město Odry a jeho okolí. Proto mi to nedá a začínám s poznáváním krás Oder u husitské bašty v jedné z bočních uliček nedaleko náměstí.

Místo, kde stojí část původního opevnění z patnáctého století, doslova voní středověkem. Nebo aspoň nějakým starým toskánským městečkem, kde se zastavil čas. Jak je možné, že asfaltová silnička najednou přechází v kamennou dlažbu? Jako kdyby i asfaltéři cítili, že staré dobré věci se prostě do asfaltu nezalévají.

Když se zastavíte, dojde vám, že domy okolo vypadají hodně podobně, jako v době husitských válek. Zdi domů kopírují dávné opevnění města. Dokonce i balkon jednoho z domů je asi přesně tam, odkud obránci metali kameny a stříleli šipky ze svých kuší na nepřátelská vojska plížící se obrannými příkopy. Domy musely být právě tak vysoké, aby z nich bylo vidět až dolů, do příkopů pod hradbami. I člověk, který vládne jen špetkou fantazie, si dovede vybavit, jak hradba pokračovala dál a chránila celé město.

Právě tady se zachovala i bašta, o které se píše ve všech průvodních Moravskoslezským krajem. Pokud si pod pojmem „bašta“ představujete nějakou věž, tak tato bašta je spíše bouda, budka. Půlkruhová stavba vybíhá mimo hradební zdi a je jasné, že ze střílen mohli husité dokonale kontrolovat příkop pod hradbami. Dnes je bašta pidimuzeem starých lahví a výrobků středověkých cihelen. Cítit je tu ředidlo, což je prý pozůstatek doby, kdy tady místní malíř měl svůj ateliér.

Bašta je vzpomínkou a dokladem doby, kdy Odry dobyla husitská vojska. Husité v Odrách zřídili významné centrum svého hnutí, poté, co město v roce 1427 ovládl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka. Pobýval zde dokonce litevský kníže a jeden z kandidátů na českého krále, Zikmund Korybutovič, který zde vyjednával pomoc pro boje ve své zemi. Odry husité opustili až po prohrané bitvě u Lipan.

Další připomínku husitské doby najdete na kopci u Pohoře nedaleko Oder. Na kopci stojí replika strážní věže, kterou husité používali k obraně měst. Stojí za to sem dojít a vystoupat až na vyhlídkovou plošinu, odkud je famózní výhled na Lysou horu v Beskydech i na Praděd v Jeseníkách. Svou tradici si připomínají Odry i ve svém městském znaku. Je na něm vyobrazena přesně ta věž, na kterou můžete vyjít na kopci u Pohoře. Odry se za svou husitskou minulost nestydí…

Poznámka autora: Tento text vznikl jako jeden z mnoha příběhů Oderska pro místní destinační společnost.