Fotogalerie | Kraj mého srdce

Grossmannova vila v Ostravě je uměleckým dílem

Honosná vila nazvaná podle svého původního majitele, ostravského stavitele Františka Grossmanna se stává lákadlem letošní turistické sezóny v Ostravě. Objekt postavený přesně před sto lety je už měsíc otevřen veřejnosti a lidé mají o návštěvu velký zájem. Připravena je pro ně prohlídka s průvodcem, v níž za hodinu a půl projdou celý objekt od sklepa až po půdu a dozvědí se nejen o historii Grossmannovy vily, ale také příběh rodiny slavného stavitele a celé tehdejší fenomenálně se rozvíjející Ostravy. Dům postavil významný ostravský stavitel a podnikatel František Grossmann, který jej užíval … čtěte více

Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku září jako by jej postavili včera

Je to už pár let, kdy jsem zjistil, že za krásami barokního umění netřeba cestovat za hranice rodného kraje. Barokní skvosty je možno obdivovat třeba půl hodiny cesty autem z Ostravy, ve městě, které teprve čeká na to, aby bylo návštěvníky patřičně objeveno a oceněno. Tím městem je Fulnek, ležící na pomezí Moravy a Slezska. Pravda, při výpravách, které vedou kolem tohoto města, poznáme Fulnek naprosto přesně podle toho, že se nad ním tyčí typická stavba místního zámku. Město samotné se však rozkládá v údolí a je tedy skryto zrakům automobilových … čtěte více

Přírodní park Hrabovjanka se probudil do jara

Ještě před pár lety to byla buš. Křovím a nálety zarostlý kus pozemku u garáží na okraji ostravského obvodu Hrabová. Navíc s hlubokým korytem potoka, takže si ten prales přímo říkal o to, aby se stal odkladištěm všeho, co doma dosloužilo. Léty ten kus země „úspěšně“, tedy neprostupně a neudržovaně zarůstal a tak se nezadržitelně stal takovým tím kusem země, který je už tak nějak odkázán k tomu, že tu nemůže být nic jiného než džungle. Byla to taková smutná, ostudná část Hrabové. Když se dvě Janky, mladé obyvatelky místního … čtěte více

Kostel v Ostravě-Hrabové nezapře vesnici. Vypadá jako kdyby připlaval z Beskyd.

Je tomu devatenáct let, kdy kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v ostravském obvodu Hrabová lehl popelem. Příčina toho, proč na Velikonoce 2002, přesně 2. dubna, shořel, zůstává dodnes neobjasněna. S největší pravděpodobností šlo o závadu na elektroinstalaci, která způsobila zkrat a ten zažehl požár. O tom, že za dva roky byl postaven kostel nový, který je co možná nejvěrnější replikou původního, se napsaly stohy papíru a dlouhé soubory webových stránek. Sám jsem o kostele mnohokrát psal a „milionkrát“ jej fotil. Častokrát jsem jen tak poseděl na trávě u kostela nebo na … čtěte více

Vajíčkovník vyrostl u hasičské zbrojnice v Ostravě-Hrabové

V pohádce Tři veteráni rostl „frňákovník“. Kdo z něj ochutnal jablíčka, narostl mu místo nosu frňák. A to takový, že se nevešel do zámeckých komnat, ani na území státu, a tak dotyčný doslova strkal nos až do zahraničí. Třeba původně elegantní nosánek pohádkové princezny přelezl kolem Solnohradu až do Němec… Takovou moc asi jiný strom, zvaný „vajíčkovník“, který vyrostl u hasičárny v Ostravě-Hrabové, mít nebude. Na rozdíl od frňákovníku ale hrabovský vajíčkovník potěší lidi, kteří jdou kolem, třeba do nedalekého obchodu nebo do kostela. Hrabovští hasiči a hlavně hasičky se … čtěte více

Pár vzpomínkových obrázků na vesnici na kraji města

Dnešní text je hodně osobní, ale kam jinam, než na osobní (vlastní) blog podobné texty patří? Ctěný čtenář snad promine, ostatně může kdykoliv „přepnout na jiný program“. A slovy volnomyšlenkářského malíře obrazů v jednom z dílů filmové ságy o tom, jak básníci přicházejí o iluze, o humor a já nevím o co vše, slovy postavy, kterou ztvárnil Rudolf Hrušínský (parafrázováno): Nejsem nikde organizován, můžu si psát, co chci, kdy chci a jak chci. Před více než čtyřmi lety podlehly mé nohy tlukotu srdce a přes varovné signály mozku odvedly ony … čtěte více

Hrabovští hasiči uspořádali ples a roztančili 180 lidí

Vždy, když přijdu na nějaký hasičský ples, nemůžu vyhnat z hlavy některé scény z klasického Formanova filmu „Hoří, má panenko“. Kupodivu, nikdy jsem za svého života nezažil, aby na hasičském bále někdo ukradl z tomboly tlačenku a ukryl se s ní pod stolem. A rvačky, které jsem kdy na venkovských zábavách zažil, se také nikdy neodehrála na plese hasičů. Zvláštní… Možná šli hasiči po natočení toho filmu do sebe nebo ten film ukazuje spíše společnost jako celek a ples hasičů posloužil jen jako mikrosvět dokumentující českou náturu… Ve většině měst … čtěte více

Hasiči z Ostravy-Hrabové v odborném časopisu Alarm revue

Rozsáhlý článek o činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Hrabové vyšel v exkluzivním magazínu, který se věnuje práci hasičů a záchranářů. Celostátní časopis se na třech stranách věnuje současností i historií hrabovských hasičů. Přinášíme zkrácenou verzi článku v Alarm revue: Dobrovolní hasiči v ostravském obvodu Hrabová patří k nejstarším a zároveň dodnes nejaktivnějším spolkům v obci, která bývala samostatnou vesnicí na kraji Ostravy. O historii sboru a o tom, jak si tradic svých předků současní členové váží, svědčí například fakt, že v roce 2016 hasiči uspořádali důstojné oslavy 120 let své … čtěte více

Wrocław je městem, kde doslova zakopáváte o všehoschopné trpaslíky

Starobylé památky v centru polského města Wrocław jsou směsicí slohů a stylů a nezapřou vliv německý ani český. Ostatně původní název města Vratislav se pojí ke knížeti Vratislavovi a české pevnosti, která na této křižovatce obchodních cest stála před tisícovkou let. Nejen za kostely, náměstími, uličkami, restauracemi s typickou polskou kuchyní a dalšími běžnými lákadly pro turisty, se ale má smysl do tohoto města vypravit. Čím dál více návštěvníků obdivuje zdejší kuriozitu, a to jsou malí bronzoví trpaslíci. Vlezou doslova všude a velmi rychle se množí. Ještě v roce 2001 … čtěte více

Po stopách husitů středověkým městem Odry

Text a foto Petr Žižka v rubrice Fejetony, Fotogalerie, Moravskoslezský kraj

Není v Poodří ani v celém Moravskoslezském kraji místo, které by bylo tolik spjato s historií husitských válek, jako město Odry a jeho okolí. Proto mi to nedá a začínám s poznáváním krás Oder u husitské bašty v jedné z bočních uliček nedaleko náměstí. Místo, kde stojí část původního opevnění z patnáctého století, doslova voní středověkem. Nebo aspoň nějakým starým toskánským městečkem, kde se zastavil čas. Jak je možné, že asfaltová silnička najednou přechází v kamennou dlažbu? Jako kdyby i asfaltéři cítili, že staré dobré věci se prostě do asfaltu nezalévají. Když se zastavíte, dojde vám, že domy okolo … čtěte více