Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

1

Kostel v ostravské části Hrabová povstal z popela

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy, Z Ostravy

Když přijdete k roubenému kostelu v ostravské čtvrti Hrabová, budete udiveni, v jak skvělém stavu se jej podařilo uchovat. To je první tajemství tohoto kostela. Vysvětlení je prosté: kostel, přestože vypadá jako historická stavba, je nový. Starý kostel, k nerozeznání stejný, který však přece jen nezapřel svůj původ v šestnáctém století, lehl popelem na Velikonoce roku 2002. Zbylo pár ohořelých trámů, které dodnes najde pozorný návštěvník v zadní části dnešní stavby.

Když se připravovala výstavba nového kostela, zjistili památkáři, že neexistuje podrobná dokumentace kostela původního. Na základě fotografií a detailů, které si pamatovali místní lidé, tak vznikala přesná kopie původní stavby. Ujala se jí firma, která pracuje pro skanzen v Rožnově pod Radhoštěm a která nejlépe zná původní stavební postupy. Tesaři stavěli bez jediného kovového hřebíku, dřevěné trámy drží díky promyšleným a léta ověřeným spojům. Úkol, který tesaři dostali, zněl jasně: postavte kostel tak, jako to dělávali vaši pradědové.

V roce 2004 se světila kopie původního kostela, dodnes na jednu stranu vonící novotou, zároveň však dýchající historií.

Asi největší záhadou, o které se vedou spory dodnes, je to, kde se vlastně kostel v Hrabové vzal. Nejčastěji se uvádí legenda, že už v patnáctém století stával v podbeskydské vesnici Metylovice. Tamní věřící se rozhodli pro výstavbu nového chrámu a nevěděli, co s tím původním. Využili toho Hrabované, kteří svůj svatostánek neměli. Byli po staletí „přifařeni“ k Paskovu, kam chodili na mše a o tom svém kostelíku mohli jen snít. Když se dozvěděli o tom, že v Metylovicích nevědí, co s kostelem, rozhodli se svatostánek, rozebraný na jednotlivé trámy, odkoupit.

Od té doby to Hrabovští už k Bohu nemají tak daleko a nevadilo ani to, že mají kostel „z druhé ruky“. Pokud je legenda pravdivá, přišli už před půl tisíciletím na to, že roubené stavby se dají rozebrat a zase složit, což je postup, který dodnes využívají skanzeny při záchraně starých staveb.

Dnes je kostel v Hrabové jednou z nejznámějších památek Ostravy. Pýchou místních lidí a zdrojem překvapení pro návštěvníky, kteří netuší, kde se tady, v průmyslové Ostravě, dřevěný kostel vzal. A ještě v takovém skvělém stavu…

Při pravidelné Noci kostelů lze dnes obdivovat i trámoví střechy a to, jak tesaři po požáru pracovali tak, jako jejich pradědové.

Jeden ze dvou kostelních zvonů.

Pohled z věžičky směrem k Nové Bělé.

Mše svatá v kostele svaté Kateřiny Alexandrijské.

Nevšední zážitek v kostelíku v Ostravě-Hrabové.

Jeden komentář

  1. „Autorem textů a fotografií (není-li uvedeno jinak) je Petr Žižka, který do nich vložil svůj čas, finance a srdce.“

    Pěkný článek, jednu fotku jsem ukradl :-). Doufám, že z toho nebudou problémy ani po 1. 9. 2017.

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.