Z Hrabové | Kraj mého srdce

Hasiči z Ostravy-Hrabové v odborném časopisu Alarm revue

Rozsáhlý článek o činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Hrabové vyšel v exkluzivním magazínu, který se věnuje práci hasičů a záchranářů. Celostátní časopis se na třech stranách věnuje současností i historií hrabovských hasičů. Přinášíme zkrácenou verzi článku v Alarm revue: Dobrovolní hasiči v ostravském obvodu Hrabová patří k nejstarším a zároveň dodnes nejaktivnějším spolkům v obci, která bývala samostatnou vesnicí na kraji Ostravy. O historii sboru a o tom, jak si tradic svých předků současní členové váží, svědčí například fakt, že v roce 2016 hasiči uspořádali důstojné oslavy 120 let své … čtěte více

Hledání patronky hrabovského kostela, aneb do pouště Sinaje

Při přemýšlení o životě, historii, kořenech, jsem nabyl dojmu, že když už bydlím v Hrabové a téměř denně chodím kolem dřevěného kostela svaté Kateřiny Alexandrijské, měl bych „panně a mučednici“, která dala kostelu jméno, něco vědět. A kde jinde se vše dozvědět a náležitě „očichat“, než v místě, kde se nachází původní klášter svaté Kateřiny, v Egyptě, na poloostrově Sinaj… Klášter Svaté Kateřiny ze šestého století se rozkládá v poušti mezi horami. Přímo nad ním se tyčí Mojžíšova hora, tak významná v křesťanské historii. Právě proto také klášter vnikl zde, … čtěte více

Hrabovská pouť, aneb setkání věků a světů

Mám rád atmosféru Kateřinské pouti, která se koná kolem dřevěného kostelíku v Ostravě-Hrabové. Je to jakési setkání minulosti se současností. Na jednu stranu uvnitř kostela se konají mše, kostel voní kadidlem, kdyby se někdo probudil ze staletého spánku, asi by si ani neuvědomil, že už je v nějakém jiném časoprostoru. Pokud vyjde počasí takové, jaké bylo letos, kdy sluneční paprsky prostupují okny kostela a odrážejí se v dýmu z kadidel, je to i pro fotografa doslova ráj na zemi. Dozvídám se (opět a znovu) příběh svaté Kateřiny Alexandrijské, panny a … čtěte více

Zánik (snad jen dočasný) hostince U Lípy

Jako dokořán otevřená tlama obřího hladového veleještěra. Pohled do nitra obludy. Něco takového asi uzřel biblický Jonáš, než jej spolkla velryba. Přesně tak na mne působí záběr jeviště bývalého divadla, dříve slavné hospody U Lípy. Hlavní zeď budovy už schroustaly bagry a proto pohled na pódium je zcela unikátní – do hlubin divadelní scény lze nahlédnout přímo z ulice… Dlouho se však ani tento neobvyklý pohled na torzo hospody nezachoval. Ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, už nezůstaly ani zdi, ani jeviště, dokonce už i hromady cihel jsou pryč. Naopak … čtěte více

Klinická smrt hrabovské hospody zvané „Lípa“

Byl to vlastně pohřeb. Pohřeb neživé, ale ještě nemrtvé hospody. Pohřeb v okamžiku, kdy budoucí nebožtík, napojen na přístroje a v těžkém kómatu, kdy už v podstatě nic z jeho orgánů nefungovalo, ještě klinicky žil. Pivní trubky, ty pomyslné tepny každé hospody, ještě spojovaly sklepy s výčepem, ale životodárná tekutina, tedy v tomto případě pivo, v nich už netepalo. Jak jinak, než jako pohřeb, si vysvětlit truchlivé skladby dechovky, která hraje při posledních rozloučeních a které mimochodem nebožtík dlouhá léta poskytoval své zázemí? Byla to ale také veselice, jako kdyby odchod toho starého … čtěte více

V Ostravě-Hrabové vařili guláš čerti i andělé, „Přemílek“ i Vochomůrka. Mat i Pat…

Kdybyste přemýšleli o tom, kde si nechat uvařit opravdu skvělý guláš, domluvte se s čerticemi z Ostravy-Hrabové. Ony tedy jen jako čertice vypadají, ve skutečnosti jsou to místní dobrovolné hasičky. Nicméně, když vaří kotlíkový guláš, vymění hasičské uniformy za čertí kožichy, místo sekyrek si pověsí k pasu pořádné čertí ocásky a místo přilby si nasadí rohy. Jak vidno, správný hasič musí umět nejen hasit, ale též pořádně přikládat – aspoň pod kotlem. Právě čertice navařily guláš, který nejvíce chutnal na sobotním gulášfestu, který se odehrál na hřišti TJ Sokol. „Jsme … čtěte více

Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez šerpů a kyslíkových přístrojů.

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fejetony, Z Hrabové

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním … čtěte více

Nejkrásnější pohled na svět je jednoznačně z necek. Pokud plavou…

Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž ve skutečnosti z necek volně plujících po řece. A pokud nejsou zrovna po ruce necky, funguje to i s plavidlem vyrobeným na koleně, tedy na něčem, jako je vor, polystyrénový parník, člun, duše od traktoru případně těžní věž nebo hasičské auto. A pokud není voda, jako tomu bylo na neckyádě v Hrabové, pak se mnohdy nepluje, ale prochází … čtěte více