Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

0

Cesta na východ země a objevení Šance s velkým Š…

Text a foto v rubrice Aktuality, Z Hrabové

Výprava hasičů z Hrabové se vydala za poznáním nejvýchodnější části země. Prvním místem, které jsme prozkoumali, bylo opevnění zvané Šance, které se rozkládá nad Mosty u Jablunkova a už čtyři stovky let střeží vstup do země z východu. Návrší na samé hranici České republiky a Slovenska zdobí zbrusu nové návštěvnické centrum, kde se dá o historii této oblasti dozvědět zajímavou formou – od videa, přes 3D animaci až třeba po zkoušku ostřelování pevnosti z děl. Nebojte se – jde o pididěla na pružinku. Návštěvnickým centrem, které se otevírá až za pár týdnů, nás už teď provedl Petr Kolčárek, znalec Těšínského Slezska a jeden z členů týmu Gorolského turistického informačního centra (GOTIC).

Výhledy z místa, které strážila vojenská posádka, jsou impozantní. „Oni“ prostě věděli, kde pevnost postavit…

Zbrusu nové návštěvnické centrum u Šancí na Mosty u Jablunkova. Stylové a díky zelené střeše (tedy ne, že by byla natřena nazeleno, ale roste na ní tráva) zapadá do okolní krajiny

Jablunkovský průsmyk a dávná kupecká jantarová stezka.

Takto byli ustrojeni vojáci na Šancích v osmnáctém století. Prý zde sloužili chlapi z posádky v Novém Jičíně a jak jistě víme, právě tam v té době kontroloval opevnění generál Laudon…

Kdo si hraje, nezlobí, aneb ostřelování modelu pevnosti z pididěl. Bylo to zábavné.

Dnešní pozorovatele už netvoří vojáci, ale turisté

Sídlo GOTIC je v Mostech u Jablunkova, v opravené dřevěnici, kam jsme se vypravili poté. Mimo jiné jsme navázali „družbu“ s místními hasiči, kteří zrovna uklízeli bahno po průtrži mračen.
A když už jsme se vydali poznávat krásy východu České republiky, nemohli jsme minout i Trojmezí, tedy místo, kde se schází hranice České republiky, Polska a Slovenska. Místo má svou atmosféru a energii. Každý ze tří států zde má svůj kamenný monolit a posezení. Škoda jen, že dřevěný most, který vede na Slovensko a který „uhnil“ před čtyřmi lety, stále nikdo nepostavil znovu. Asi se čeká na dotace z EU…
Výlet jsme zakončili v Jablunkově. Městečko, které se kdysi nazývalo „malá Vídeň“, protože tam bylo mnoho kaváren, restaurací a hlavně života, má i dnes svou energii, i když Vídeň už rozhodně nepřipomíná. Přesto socha Panny Marie z roku 1655 stojící na kašně (ta je z roku 1798) je unikátním dílem barokního sochařství a rozhodně lze všem, kdo Jablunkovem jen projíždějí, doporučit zde zastavit a minimálně náměstím se pokochat. A zmrzlina z nenápadného okýnka byla srovnatelná s tou, kterou si člověk dá ve zmíněné Vídni, ovšem za cenu, za niž by ve Vídni nedostal asi ani prázdný kornout.
Třeba je náměstí, nedaleký kostel a jedinečné muzeu Bible v bývalém klášteře, základem toho, že se Jablunkov stane cílem turistických výletů, kavárny budou zase vznikat a „malá Vídeň“ opět dojde ke cti tomuto dávnému pojmenování Jablunkova. A protože jsme domluvili návštěvu hasičárny v Mostech u Jablunkova, s velkou pravděpodobností to nebude poslední výprava na východ země…

Dřevěnice v Mostech u Jablunkova, kde sídlí místní informační centrum a minimuzeum gorolské kultury

Vzpomínka na staré dobré časy…

Krajina u Hrčavy

Lidová architektura na Hrčavě

Tady je Česko…

Jablunkov a konec naší cesty na východ

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..