Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

1

Nad Čeladnou se v dávných dobách tyčil strážní hrad

Text a foto v rubrice Moravskoslezský kraj, Tajemná místa a legendy

Nalijme si čistého vína – není to žádný Karlštejn obsypávaný tisícovkami výletníků. Ani Hradčany se Zlatou uličkou, gotickou katedrálou a zbraněmi chrastící výměnou stráží. Na druhou stranu na bývalý hrad na Kozinci nad Čeladnou se dostanete, aniž byste procházeli bezpečnostními rámy a pozor – všechny prostory hradu jsou přístupné zdarma! Pokud ovšem tuto středověkou tvrz vůbec najdete.
Ale teď vážně. Ani mnoho místních neví o tom, že na vrchu zvaném Kozinec stával hrad. Přitom lepší místo pro zřízení pevnosti, která zřejmě střežila cestu z Moravy do Uher, byste těžko hledali. Skalnatý ostroh nad řekou dával sám o sobě velkou výhodu obyvatelům hradu před případnými útočníky. Ani dnes, kdy hradby ani obranné věže už vůbec nic nepřipomíná, je síla a energie tohoto místa citelná a čitelná.

Drsné, ale naštěstí krátké, je stoupání k bývalému hradu nad Čeladnou

Dokonce vnímáte, že proláklina v jedné části tohoto skalnatého pásu lesa, není asi náhodná, ale jde zřejmě o uměle vytvořený obranný val.

Stoupání k dávnému hradu nad Čeladnou

Kde tedy onen hrad najdete? Většina dostupných popisů dává najevo známý fakt, že pisatel jezdil jen prstem po mapě, tedy dnes přesněji myší po obrazovce, a vše si představoval podle vrstevnic. Přitom je to tak prosté: v místní části Čeladné, které se říká Podolánky, je známá studánka a kaple Cyrila a Metoděje. Když se od ní vydáte proti proudu říčky Čeladenky, dojdete k mostu přes řeku. Jděte po něm a napojíte se na červenou turistickou značku. Zkušení turisté beskydští ji dobře znají, neboť je to ta, která vede až pod horu Kněhyně. Červená značka vás po asfaltce doprovodí do lesa. Asi 200 od závory, která má bránit zákazu vjezdu všem, kdo v lese nemají s autem co dělat, hledejte po pravé ruce nenápadnou pěšinu do kopce. Kozinec a s ním i hrad je přímo nad vámi. Přestože stoupání je v tomto místě prudké tak, že by se dalo říci, že je to „dost drsný krpál“, dojdete až na vrchol během čtvrt hodiny i s kocháním se výhledy do krajiny.
V místě, kde stával hrad, nečekejte žádnou informační tabuli. Dokonce ani pidicedulka s nápisem „Zřícenina hradu Kozinec“ zde není. Jen kdosi, zřejmě místní trampi, zde postavil malou boudu. Takže se pokochejte místem, kde stával koncem 13. století hrad. Vstupné opravdu platit nemusíte. Není ani komu. Není zde ani živáčka…
Čeladenský hrad ale úplně v zapomnění neskončil. V místním infocentru na zdejším náměstí si můžete pořídit pohlednici s jeho pravděpodobným vyobrazením. Nabídnou vám brožurku o historii hradu a dokonce si můžete koupit skládanku z papíru a vlastní hrádek, stávající kdysi na vrchu Kozinec, si doma slepit. A pak patřičně hrdě vystavit. Třeba hned vedle Karlštejna…

Tady stával hrad

Toto není šedý duch hradu Kozinec. To je můj pes – přesněji fena. Ale i ona cítí (a čerpá) energii tohoto místa…

Budko, boudo, kdo v tobě přebývá?

Jeden komentář

  1. Dobrý den, dnes jsme od horského hotelu Čeladenka přeskákali řeku Čeladenku a superostrým „krpálem“ jsme se s ženou, šestiletým a čtyřletým synem vyškrábali až na vrchol ke „srubu“. Zklamání z nenalezeni zříceniny se nekonalo. Bouda na vrcholu kopce čiší romatikou a dobrodružstvím a spolu s výhledem uspokojí snad každého kdo má srdce a cit pro přírodu. Jediné zklamání bylo když jsme cestou našli na zemi plastovou petlahev a že nějakej chudák posprejoval boudu.

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..