Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na zcela běžných předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, lokomotiva, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema. Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových přístrojů. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním táboře pod severní stěnou Emy… Poklonili jsme se u pomníku všech těch, kdo neměli tolik štěstí a sněhová bouře je zastavila někde pod vrcholem…

Zoceleni Hrabované pokračovali dál za hledáním svých kořenů a na kolech vyjeli na vrch Landek. Z místa, kde ve třináctém století stávalo hradiště hlídající Jantarovou stezku, viděli dnešní kamionovou (stejně jako kdysi zvlněnou) stezku, zvanou dnes dálnice D-1. V historii pak postoupili o další tisíce let proti proudu času a nasáli atmosféru místa, kde pravěký lovec mamutů, nudící se při zavařování chobotů, vyřezal sošku ženy. Nazval ji Landeckou Venuší a zahrabal ji pod stoličku mamuta. Tam ji archeologové v padesátých letech objevili i s dopisem autora…

Hrabované po zdolání vrcholu haldy Ema. Cepín v ruce Járy Mintěla hovoří jasně – nebyla to žádná sranda se sem vyškrábat…