Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

1

Anton Gödrich, velocipédista z Fulneku, získal medaili už na první olympiádě

Text a foto v rubrice Slavní rodáci

Ten chlapík musel mít jízdu na kole prostě rád. Z dnešního pohledu by se dalo říci, že to byl vášnivý cyklista a cykloturista. Kdo jiný by se vydal na kole z rodného Fulneku až do Řecka? Anton Gödrich, vyskočil do sedla a jel. A když už v Řecku byl zrovna v době, kdy se konaly první novodobé Olympijské hry, postavil se na start cyklistického závodu. Z šesti účastníků dojel druhý.
Celý svět právě teď žije olympiádou v Brazílii. Kdy jindy si připomenout příběh muže, který se účastnil první novodobé olympiády v roce 1896, když ještě navíc pochází z našeho kraje?

Originální fotografie z roku 1936, kdy Anton Gödrich vyrazil na kole na olympiádu do Berlína. Foto: archiv Pavlíny Ambrosch - Destinační management Poodří-Moravské Kravařsko.

Originální fotografie z roku 1936, kdy Anton Gödrich vyrazil na kole na olympiádu do Berlína. Foto: archiv pana J. Pavlíčka.

August, tedy Anton, Gödrich se narodil v roce 1859 v Jerlochovicích u Fulneku v rodině nájemce místního statku. Oblíbil si novodobý způsob dopravy, tedy jízdní kolo, velocipéd. Stal se členem klubu velocipedistů a v roce 1889 se rozhodl, že podnikne na kole cestu Evropou. Ukončil ji v Aténách, které se už připravovaly na první novodobé Olympijské hry. Seznámil se s mnoha významnými osobnostmi tehdejšího Řecka, včetně krále a ministerského předsedy, kteří sami patřili k průkopníkům nového druhu sportu. Vášeň pro cyklistiku mu otevírala dveře.

Fulnek.

Fulnek.

Když se pak v roce 1896 postavil na start olympijského závodu, čekala jej zhruba stokilometrová trať, na kterou se vydalo celkem šest jezdců. Gödrich skončil druhý za vítězným řeckým závodníkem a před známým Angličanem Battelem. Trať zvládl za tři hodiny a 42 minut – jak by řekl dnešní cyklista: to byl výkon hodný typického cykloturisty… Ale na tehdejší dobu a na kole, které se vyráběly v té době, to musel být špičkový čas. V Aténách se pak Gödrich usadil a zřídil tam obchod s jízdními koly.
V mnoha pramenech se uvádí, že Gödrich byl Němec. Dokonce je takto uváděn i na oficiálním webu olympijských her. Sám se však považoval za Rakušana, zaníceného zastánce Rakousko-Uherské monarchie. Nejlepším důkazem ostatně je fakt, že po vypuknutí první světové války se vrátil domů právě proto, aby mohl bránit monarchii.
Gödrich se zúčastnil i Olympijských her v Berlíně v roce 1936. Pochopitelně už ne jako závodník, ale čestný host. Do Berlína jel stylově – jak jinak, než na kole. V té době mu bylo už 77 let, ale cestu dlouhou přes pět set kilometrů zvládl.
Až tedy budete projíždět okolí Fulneku, Bílovce, Oder a dalšími krásami Poodří na kole a budete se kochat zdejší krajinou, zkuste zavzpomínat na průkopníka cyklistiky, Antona Gödricha. A na to, že jeho příklad nejlépe ukazuje, že nic není nemožné!

Fulnek, město, odkud velocipedista Gödrich poznával (a dobýval) svět.

Fulnek, město, odkud velocipedista Gödrich poznával (a dobýval) svět.

Jeden komentář

  1. Opravdu zajímavý článek. A stokilometrová trať za 3:42? Na tehdejší kola, silnice, trénink a výživu je to obdivuhodný výkon. Ruku na srdce. Kolik lidí by ujelo 100km v současné době?

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..