Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

0

Lanovkou na Lomnický štít, to je cesta za svatým Petrem

Text a foto v rubrice Z nedaleké ciziny

Tak nějak musí vypadat cesta za svatým Petrem. Dole na Skalnatém plese svítí slunce, vrchol druhé nejvyšší hory Vysokých Tater skrývá mrak. Z kabiny pro patnáct cestujících pozoruji zmenšující se turisty v okolí plesa. Ale taky dva skialpinisty, kteří se nemůžou rozloučit se zimou a vyšplhali se k jednomu z posledních sněhových jazyků ve žlabu kolmé skalní stěny. Zrovna zapínají lyže. Totální šílenci. Poslední část trasy lanovky je skoro svislá a kopíruje skálu. To už není lanovka, to je snad výtah. Výtah do nebe.

Skalnaté pleso. Odtud stoupá lanovka na Lomnický štít.

Skalnaté pleso. Odtud stoupá lanovka na Lomnický štít.

 

Dostat se na Lomnický štít, tedy do výšky 2634 metrů nad mořem, je snem mnoha turistů. Některým v cestě brání cena jízdenky, jiné odradí počasí – jet tam za mlhy se zdá jako zbytečný výlet.

Faktem je, že zrovna počasí na Lomnickém štítu překvapí nejvíce. Můžete kupovat lístky a vrchol svítí do kraje a než se dostanete nahoru, valí se kolem mraky.

Pohled z lanovky dolů na Skalnaté pleso.

Pohled z lanovky dolů na Skalnaté pleso.

Okno v mlze.

Okno v mlze.

Kupodivu i v případě, že vyjedete nahoru v mlze, je to zážitek. Nedá se ubránit vzpomínce na film pro pamětníky o Andělovi na horách. Beranici, kterou tenkrát vzala fujavice herci Jaroslavu Marvanovi, alias Andělovi, byste ale hledali marně. Stejně jako horskou hospůdku, která v době natočení filmu na vrcholu byla. Dnes je na Lomničáku podnik k nerozeznání od kavárny někde na náměstí velkoměsta. Nechť každý posoudí, zda je to tak správně a zda sem nepatří spíše nějaký stylový podnik. Většinou sem lidé vyjíždějí ale proto, aby vychutnali výhledy na štíty a vrcholy Vysokých Tater a pohledy na města pod horami. K těmto účelům slouží jakási vyhlídková terasa, či spíše ochoz, po kterém se dá projít. V jednom místě je můstek, který doslova visí nad útesem.

V restauraci na vrcholu Lomnického štítu.

V restauraci na vrcholu Lomnického štítu.

Komu nestačí necelá hodina určená na pobyt ve výšce dva a půl tisíce metrů, může tady strávit noc. Jen je zde jeden jediný apartmán. A tak není divu, že i za cenu 450 Euro na noc je dlouho dopředu obsazen.

Visutá lanovka na Lomnický štít byla postavena už ve třicátých letech dvacátého století a v té době šlo o světový unikát. Mimo jiné  proto, že musela na 1868 metrech své délky překonat převýšení  864 metrů a to tak, že v kotli Lomnického štítu nesměl být žádný sloup – proto vlastně kabina doslova visí na lanech a působí dojmem nějaké dětské hračky.

lomničák - já

Já na Lomničáku.

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..