Příběhy o lvici Else napsala rodačka z Opavy Joy Adamsonová
Kdo by neznal romantický příběh z africké přírody, film „Volání divočiny“? Vyprávění o lvici Else, o tom, jak ji vychovali lidé, jak se vrátila do buše a jak nakonec přivedla ukázat vlastní lvíčata své lidské mámě, patří k těm krásným filmům, u nichž snad každý uroní slzu.
Málokdo si u televizní obrazovky uvědomuje, že autorkou tohoto srdceryvného příběhu není Švýcarka ani Rakušanka, ale rodačka z Opavy. Ostatně kdo by to jen tušil, když si přečte v titulcích jméno Joy Adamsonová? Jenže Joy se totiž původně jmenovala Friederika Viktorie Gessnerová.
Narodila se v roce 1910 v Opavě, v ulici Na Rybníčku 48, tam, kde dnes najdete náměstí, nesoucí spisovatelčino jméno. Pradědečkem Friederiky byl významný místní podnikatel Carl Weisshuhn, známý především jako majitel papírny v Žimrovicích a stavitel náhonu, který je dodnes znám jako Weisshuhnův kanál.
Joy trávila mnoho času také u své babičky v německé vesnici Seifenmühle. Tu už nenajdete – leží na dně Kružberské přehrady. Čas trávila Friederika i v rodinné vile, která stála ještě donedávna na břehu tohoto vodního díla. Na krajinu kolem Budišova nad Budišovkou vzpomínala po celý život jako na nejkrásnější místo, které poznala, a to přesto, že se sem už nikdy nepodívala. Od ženy, která procestovala kus světa, to zní jako hodně velké uznání malebnosti krajiny, kterou vytvářely řeky Budišovka a Moravice.
Ve třicátých letech se Friederika vdala za Viktora von Klarvilla a protože její manžel byl Žid, odjeli před hitlerovskou hrozbou do Afriky. Tam se seznámila se švýcarským přírodovědcem, který ji přivedl do Keni. Tato země se stala jejím novým domovem. Věnovala se poznávání přírody, později se provdala za strážce zvěře George Adamsona. Právě ten jí z buše přivezl tři opuštěná lvíčata. Sirotci zůstali po lvici, kterou museli strážci parku zastřelit, protože na ně zaútočila. Dvě lvíčata převezli do zoo, třetí se stalo tím, které s Joy strávilo tři roky života a pak ji spisovatelka odvezla do přírody. Příběh lvice Elsy se tedy opravdu stal.
Joy zemřela v roce 1980, kdy ji zavraždil bývalý sluha, kterého propustila kvůli krádežím. Její muž George, který v příbězích také vystupuje, zemřel o deset let později a také tragicky – Zastřelili jej pytláci v keňské divočině.
Kdo by se chtěl vydat po stopách Joy na Opavsku, může navštívit hrob prarodičů slavné spisovatelky. Najde ho na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou. A již zmíněný Weisshuhnův kanál, tesaný někde ve skalách a jinde překonávající údolí, je dodnes ukázkou technické zdatnosti a umu lidí. A jedním z turistických lákadel v okolí Žimrovic.